Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelé a 56 hosté.

č. 42

jas, Ilja Herold, Jitka Landsperská, Dan Ryšavý, Marcela Maňhalová, Eva Turková

„…Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem.
Chválili Boha a byli všemu lidu milí.
A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.“
(Skutky apoštolské 2,46-47)

Ta slova ze Skutků 2,46-47, která uvádějí toto další číslo našeho sborového Občasníku, mi dovolují výborně vstoupit do děje : (Začnu tentokrát tak trochu od konce. Doufám však, že to bude vám všem dobře srozumitelné.)
Je to již rok, co jsme se přistěhovali z Vrchlabí sem na Žižkov. Brzy potom mi sestra Alice Chamrádová položila celkem 7 výborných otázek, abych se pomocí nich představil sboru. Zaskočen i nadšen těmito otázkami, pojal jsem odpověď po svém a rozložil si ji do jednotlivých čísel Občasníku. I dnes chci pokračovat další z odpovědí a zároveň v ní povědět to, co mám na srdci na počátku nového školního roku :

PŘEDSTAVUJEME
( faráře našeho sboru Mgr.Jaromíra Strádala) (pátý díl)
Ad 6/ Jaké jsou Vaše plány pro práci v našem sboru ? Co byste rád zvládl do Vánoc, co během prvního roku ?
Rok utekl jako voda. Ty otázky však zůstávají živé a použitelné. Nejlépe se mi odpovídá od konce. A mohu hned přidávat, co se podařilo zvládnout a co ne. Tedy – nastěhovat se, zabydlet, rozkoukat, seznámit se s prostředím, s lidmi, s možnostmi, očekáváními, výzvami, problémy a překážkami. Z toho všeho pak sesumírovat a dále korigovat výhled, vizi, směr a cíle naší služby zde a našeho společného života s vámi všemi v Blahoslavově sboru na Žižkově. Jak se to podařilo ?
Bydlíme, děti chodí do škol a kroužků, vcelku trefíme, kam potřebujeme atd. V tom smyslu vcelku dobré. Snad jenom přechod pro naše děti byl složitější, než jsme mysleli. Provizorně vyřešena zůstala zatím pouze má kancelář-pracovna. Nějakou zásadnější změnu chceme lépe promyslet a připravit a to vedlo ke zdržení a provizorním řešením. Svou knihovnu a řadu dalších užitečných věcí mám tedy zatím stále v krabicích ve sklepě.
Lepší to je, co se týče seznamování se s lidmi a prostředím. Setkali jsme se za ten rok s velkou řadou lidí. Jak s pravidelnými účastníky shromáždění, s nimiž jsme mohli, myslím, dobře nastoupit cestu společného čtení, vykládání a promýšlení knihy Skutků apoštolských a její zvěsti pro nás dnes a pokusům o dotažení výsledků z této biblické a duchovní práce až do docela konkrétních praktických kroků pro život našeho společenství; tak jsme mohli alespoň nárazově poznat další velkou řadu z vás, kdo jakýmkoliv, byť omezeným způsobem, udržujete kontakty se sborem. Za nejedno setkání, kdy jsme v zápalu sdílení, vzpomínání, vyprávění, naslouchání snadno zapomněli na čas, jsem velmi vděčný. A jenom lituji, že se mi nedařilo nějak soustavněji skládat mozaiku celkového obrazu z těchto jednotlivých částek. To je to, co bych rád zlepšil v tomto školním roce. Pokud to jen trochu půjde, rádi bychom si s manželkou vyhradili čtvrteční odpoledne pouze na návštěvy. Ať už proto, abyste mohli přijít vy za námi, ale hlavně, abychom my mohli navštěvovat vás. Mít dostatek prostoru k osobnímu seznámení a rozhovoru - takové příležitosti k setkání nelze ničím nahradit.
Omlouvám se těm z vás, které ještě ani při opakovaném setkání, třeba při bohoslužbách, nejsem schopen správně pojmenovat. Vždy je velkou pomocí nějaký společný zážitek – pojďme si je tedy připravovat.
Co chceme stihnout do Vánoc ?
Letos stejně tak jako loni – připravit vánoční zvěstování dětí. Zda bude zase ve spolupráci s okolními sbory, či třeba zapojíme i vás již odrostlejší děti, nebo se nám objeví nová skupinka dětí – to všechno teprve uvidíme. Nicméně vždycky mne mrazí, že začínat v září je málem pozdě, máme-li nacvičit (a dobře zažít) něco náročnějšího, jak se stalo v posledních letech tradicí.
Kromě toho nás čeká několik mimořádných a slavnostních shromáždění. K nim vás již nyní chci srdečně zvát, aby si mohly nalézt včas potřebné místo ve vašich plánech :
1. 7.září 2005 v 19:00 hod. Tradiční zahajovací středa – hostem bude bratr farář Vladimír Pír z Uhříněvse.
2. 5.října 2005 v 19.00 hod. – Biblická hodina s hostem – sestra synodní kurátorka MUDr.Mahulena Čejková o T.G.Masarykovi.
3. 23.října 2005 – Díkůvzdání – bohoslužby s VP + společný guláš.
4. 4.prosince 2005 – Sborový den – hostem br.synodní senior Mgr.Joel Ruml – „O církvi“. Dopoledne bohoslužby + odpoledne přednáška.
5. 18.prosince 2005 – 4.neděle adventní – Vánoční zvěstování dětí.

A jaké jsou plány pro práci v našem sboru ?
Chceme pokračovat v tomto školním roce ve společném čtení a vykládání Skutků apoštolských. Z biblických knih se asi nejvíce váží k vizi komunitního společenství v našich sborových domech, které by jak jen možno nejvíce čerpalo ze zdrojů Písma a zpráv o životě prvotní církve + našich praotců ve víře ve Staré Jednotě Bratrské v Kunvaldě a jinde. Jsou to jenom vize ? Vzdušné zámky ? „Nesmíš to brát tak doslova…??“ Buď si – ale co lepšího můžeme dělat, než těžit z přebohatého dědictví našich předků ? Máme raději čerpat z nejmodernějších postupů a triků užívaných v touze, aby mohlo být co nejvíce lidí přivedeno ke Kristu, aby se jim doneslo evangelium ? – Ale to již přece dělají jiní. Snad nemusíme rozmnožovat jejich řady. Vždyť kdo potřebuje právě takový způsob, ten již má, kde hledat. Máme však ve svém dosahu někoho, nějakou církev, nějaké společenství, které by se vážně zabývalo odkazem třeba právě Jednoty – jak té staré, tak té obnovené, ochranovské ?

Jistě, je tu jmenovkyně této církve, ta však ve své většině vsadila právě na novější pojetí, probuzení a postupy. Ten menší zbytek naopak byl přijat „pod střechu“ naší milé ČCE.
Nejde mi přitom o žádné staromilství, ani o vzdychání nad tím, jak už to dnes není to, co bývalo. Jde o to, poučit se, jak žili a zápasili svůj boj víry třeba předchůdci a vrstevníci Jana Blahoslava, jehož jméno dali do štítu našeho žižkovského sboru již kdysi dávno „otcové zakladatelé“. Co je k tomu vedlo ? Ví to ještě někdo ? A proč jsme toto jméno jaksi poztráceli cestou ?
Berte to jako výzvu a pozvání zároveň. Kdo máte možnost se zahrabat do pramenů, památek, vzpomínek – dejte se do toho a přijďte do společenství s výsledky svého hledání a bádání. A kdo máte nápady, inspiraci, či prostě volnou kapacitu – ke službě, k řízení, k modlitbě – dejte o sobě také vědět. A to i kdybyste třeba z nějakých důvodů nemohli přijít do sborového domu – ozvěte se tím spíše, vypravíme se my za vámi.
S tím souvisí i hrozba dluhu vůči „otcům zakladatelům“ – nemáme trošku slabou paměť ? – Mám za to, že by bylo potřeba věnovat potřebný čas soustavnému hledání památek a vzpomínek na dění a lidi kolem něj za tu brzy již 80-ti letou historii našeho sboru. Jsem proto vděčný bratru Heroldovi za jeho příspěvek do tohoto čísla ohledně květnových oslav a historie našeho sboru. Krůčkem k tomu by mělo být i setkávání nad audio-nahrávkami kázání a jiných proslovů a zpěvů, které z audio-archivu přislíbili pro nás vyhledávat a pouštět bratří Valentin Chamrád starší a Ladislav Dušek starší vždy 3.čtvrtek v měsíci v 10:00 hodin dopoledne.
Rád bych podnítil i další z vás pamětníků k setkáním naplněným vzpomínkami – které bychom mohli zachytit na magnetofonový pásek a následně i usoustavnit i do písemné podoby. Webové stránky se k tomu nabízejí jako velmi vhodné. Úvazek sestry Evy Turkové, která se na podzim má vrátit do práce v našem sboru po dokončení svých studií na VOŠ biblické a misijní v Hradci Králové, bude i k tomuto účelu určen. Bude vás ráda navštěvovat a spolu s vámi shromažďovat tyto materiály. Můžete navíc spolu probrat i cokoli jiného, co budete potřebovat a chtít. Tato pečovatelsko-pastorační práce by chtěla být odrazem toho, co v prvním křesťanském sboru v Jeruzalémě dělali brzy zvolení DIAKONI.
Vize o krásné církvi, naplňovaná v konkrétním sborovém společenství a umocněná ještě možností komunitního života ve sborových domech – to se mi v dosavadním hledání mé role a mého místa zde na Žižkově zatím jeví jako „to ono“. Patří k tomu poznamenat, že dva základní kameny této stavby jsem položil již v „předváděcím“ kázání „O radosti“ a v instalačním kázání „Čekejte“. Právě tak mi záleží na tom, co jsem napsal do Občasníku č.38 na str.9 (Máte ho ještě ?) pod názvem „Bohoslužby“.
Totiž, abychom byli společenstvím, kde je pro každého místo a dostatek. Ještě dlouho se budeme moci inspirovat třeba tou překrásnou písní 399 z Evangelického zpěvníku.

Jsi snílek – ale skutek utek !!! – Slýchávám. Možná oprávněně ? – Nevím.
Přece jenom se cosi děje. A abychom to cíleně podtrhli, chceme letos začít s pravidelnými modlitbami (i za tuto vizi). K těm ranním setkáním zveme. Čas pouze navrhujeme – tak jak nám to v kanceláři vyhovuje, ale jsme připraveni jej změnit, příp. rozšířit podle toho, jak to bude vyhovovat vám ostatním. Začínat den společným čtením Písma, výkladu z Na každý den, či jiného, písní a modlitbou – to je ten nejjednodušší základ toho, co nazývám „komunitou“. Pozvat a doprovodit k tomu všechny, kdo projeví zájem, to bude náš úkol praktický.
„Čekejte“ – tím jsem začínal při svém nástupu před rokem, pamatujete ? Čekám a hledám svou roli tady na Žižkově. Zatím mi to vychází právě směrem k této vizi, společenství, které by mohlo být pomocí a přístavem mnohým. Zatím vidíme snad pouze mlhavé kontury. Věřím však, že nám bude dáno nalézt správnou cestu. Tragická smrt bratra Rogera Schütze v Taizé jenom podpořila toto směřování.
Chybí nám v církvi také společenství schopné a toužící vychovávat, vysílat a podporovat misionáře. Začínat se musí u mládeže, možná u dětí. My starší to již asi nestihneme, ale oni mohou. Jsme schopni jim k tomu dát potřebnou výbavu, podporu, zázemí, nadšení, modlitby ? Nebo máme jiné cíle ? K čemu tady vlastně jsme ? Jako křesťané ? - Na Vaše pohledy a na Vaše vyznání se těším a jsem zvědavý. Kdo jenom trošku můžete, napište mi, či přijďte na rozhovor, nebo mi zavolejte, abych přišel já za vámi. Bez vás nic takového není možné uskutečnit.
Rád bych však, aby bylo zřejmé, že ohlížení se do minulosti nemá být samoúčelné. Naopak. Vysoce účelné a efektivní. Abychom získali schopnosti a možnosti k tomu, být misijními. A to ne zběsile, vnějškově, okatě a přitom povrchně, nezakotveně. Nýbrž z hloubky, poctivě, začínajíce od těch nejduchovnějších a nejvnitřnějších základů, rozhodnutí a vyznání. Nechci přitom přehlížet tlak času a potřebu aktuálního misijního působení – třeba mezi dětmi a mládeží ve školách. Nabídku jim jistě také pošlu a osobně učiním. Musíme však jim mít co dát. Cosi, co by i v jejich očích mělo cenu a stálo za to se tomu věnovat, ba dát tomu přednost v tak silné konkurenci všech zábavních, laciných až scestných, ale i vzdělavatelných, kulturních a jiných velmi dobrých aktivit a nabídek.
Setkávání nadějné skupinky mládeže a zatím maličkého hloučku dětí by měla směřovat stejným směrem. O tom zase na jiném místě. jas

PÍSNIČKA
(Tentokrát inspirovaná odchodem dalších věrných z našeho společenství a nedávnou tragickou smrtí zakladatele komunity v Taizé bratra Rogera Schütze.
Najdete ji i s notací ve zpěvníku Svítá pod č.193)

Ref : Můj Pán všechny svolá ráno, až se rozední,
můj Pán všechny svolá ráno v ten den poslední.

1. Uslyšíš pak, jak z hrobů temných stoupá mu vstříc chvalozpěv věrných.
Můj Pán všechny svolá ráno v ten den poslední.

2.Uvidíš pak, jak pláčou hříšní, padají v prach králové pyšní.
můj Pán všechny svolá ráno v ten den poslední.

3. A poznáš, že až skončí boje, zbaveny pout jsou ruce tvoje.
můj Pán všechny svolá ráno v ten den poslední.

* * *

ZEMŘEL BRATR PŘEMYSL KOŠUT
Dne 06.08.2005 v Domově odpočinku ve stáří Diakonie ČCE v Krabčicích.
Ve věku 98 let. (Alespoň takto suché oznámení. Více jsme do uzávěrky tohoto čísla nestihli. Obšírnější vzpomínku na jednoho z věrných žižkovských přineseme v příštím čísle).

* * *

K TÉMATU LETOŠNÍCH KVĚTNOVÝCH OSLAV

Byla mi položena zpochybňující otázka, zda připomínka konce druhé světové války „vůbec nějak souvisí se životem našeho sboru“? - Není snadné zpřítomnit nepamětníkům (rozmazleným 60 lety míru a socialistickým opečováváním) dny, měsíce a roky hrůzy, bolesti a příkoří německé okupace. Ať již prožívaných bezprostředně, nebo přes vztah k druhým lidem. Jako malou připomínku mohu uvést jen několik věcných údajů týkajících se bezprostředně našeho sboru :

Pro svůj rasový původ byli v koncentračních lágrech zavražděni :
Drillich Jiří Dorostenec
Geiger Karel 15.05.1903 Lucemburská 15
Hahn Josef 15.04.1935 Tomkova 23 DÍTĚ !
Hahn Zdeněk 24.06.1886 Tomkova 23
Hahnová Hermína Tomkova 23
Kaufman Karel 28.03.1895 Křížkovského 10
Kaufmanová Elsa 27.10.1898 Křížkovského 10
Kaufmanová Marta 02.11.1920 Křížkovského 10
Lustig Jiří 06.01.1934 Tomkova 23 DÍTĚ !
Lustig Karel 06.06.1905 Tomkova 8
Lustig Petr 19.04.1939 Tomkova 8 DÍTĚ !
Lustigová Valerie 06.08.1910 Tomkova 8
Váša Josef 22.05.1899 U rajské zahrady 16
Vášová Helena 26.01.1906 U rajské zahrady 16

Popraveni, respektive ve vězení zabiti, byli :
Bucháček Jan 27.05.1918 Jičínská 47 Ilegální činnost
Jelínek Bohuslav 12.03.1907 Krásova 29 Sabotáž
Krotil František 17.10.1887 Lucemburská 43 Sabotáž
Neudörfer Zikmund 05.06.1889 Tomkova 33 Špionáž
Rous Pavel 20.10.1896 Fibichova 15 Velezrada
Tuzar Josef 27.03.1911 Vratislavova 31 Přechovávání nepřítele

Na barikádách padl :
Fišer Vladimír 30.03.1892 Bořivojova 19
Při bombardování zahynula :
Řeháková Marie 11.02.1870 Jagellonská 23

Věznění a koncentrák přežili :
Bečvář Oldřich kadeřník
Bořický František úředník
Dittrich Josef obchodník
Dittrich Miloš student
Folta František úředník
Havlíček Václav úředník
Herold František úředník
Janáček Bohuslav kadeřník
Koťátko Jaroslav strojní zámečník
Krausová Jana studující
Lauterkranz Karel pekař
Moravec Zdeněk stavbyvedoucí
Nohejlová Františka v domácnosti
Oborný Gustav strážník
Onder Jiří holič
Záborský Vítězslav úředník

Vybombardována byla čtyřčlenná rodina Valentina Chamráda

Nuceně nasazeni v Německu byli :
Bucháček Jan Dušek Ladislav Horský Míla
Šrámek František

Opakovaně vyšetřována a nakonec k partyzánům na Vysočině přešla :
Bláhová Milena studentka

Pražského povstání se aktivně účastnili (na Žižkově) :
Buriánková-Dittiová Věra
Havlíček Svatopluk
Havlíčková-Polánecká Jiřina
Herold František
Herold Ilja
Horský Karel
Kmoch Jiří
Macek Jan
Rybář Jan
Šrámek František
Zamrazil Miroslav

V táboře pro děti vracející se z koncentráků po osvobození pracovali :
Herold Ilja Kmoch Jiří Zamrazil Miroslav

Rozsáhlou a dnes již nedokumentovatelnou odbojovou činnost neprozrazenou, jakož i neméně významnou a mnohdy velice riskantní pomoc sousedskou a bratrskou – četná totální nasazení „doma“ v protektorátu, jakož i vyloučení ze studia uzavřením škol, neuvádím. Pokud by kdo mohl ještě dnes opravit nebo doplnit zde uvedené údaje, prosím o zprávu.
Ing.Ilja Herold
Čajkovského 10
130 00 Praha 3 - Žižkov
* * *

SETKÁNÍ KŘESŤANŮ PRAHA 2005
Určitě jste o tomto Setkání slyšeli, v našem Občasníku už jsme vás o něm také opakovaně informovali. Vracíme se ještě několika vzpomínkami k této významné události letošního roku.

Krátké zastavení na Ovocném trhu

Osmnáctého června 2005 se krátce po sedmnácté hodině naplnil asi do tří čtvrtin prostor náměstí směrem od Tylova divadla. V místě blíže divadla byla umístěna tribuna. Na ní se během slavnostního shromáždění střídali řečníci ze všech zemí střední Evropy. Pod tribunou bylo možno spatřit několik řad židlí zaplněných do posledního místa. Kromě nich zde bylo mnoho dalších okolostojících, sledujících dění na tribuně. Bylo velké vedro. Malé děti, které se zúčastnily s rodiči, nalezly místo v jejich náručí. Šťastlivci, kteří unikli slunečním paprskům, se uchýlili do stínu na pravé straně náměstí k budovám. Všude byl klid a pohoda.
Naskýtá se otázka, proč kroky všech shromážděných vedly na toto místo. Již dlouho předem bylo oznámeno setkání křesťanů. Ještě se něco takového v Praze neuskutečnilo. Kdo jsou křesťané a co chtějí říci ostatním ? Odpověď si mohl každý přečíst na transparentu umístěném vpředu na tribuně: „POZVÁNÍ K NADĚJI“. Nebylo to nic hmatatelného, jen slovo ! Rozumělo se tomu ? Z chování přítomných bylo snad možno vyrozumět, že očekávají něco, co ještě neslyšeli.
Většina lidí velice ráda přijme pozvání. A „POZVÁNÍ K NADĚJI“ je velmi lákavé. O všem, co na tomto místě slyšeli a co zažili, budou zcela jistě doma přemýšlet.
Jitka Landsperská

Vzpomínky na Setkání křesťanů v Praze 17.- 19.6.2005

Zprvu jsem si říkal, že by nebylo špatné se tohoto setkání zúčastnit trochu aktivněji, tak proč ne třeba jako dobrovolník při přípravách. Až téměř do začátku vlastního Setkání jsem nevěděl, kdy budu mít volno v práci (pracuji totiž i o víkendech) a tak jsem se až ve čtvrtek při poslední schůzce dobrovolníků „upsal“ na 2 místa, kde budu v sobotu pomáhat. Neměl jsem prostudovaný program a tak mně bylo téměř jedno, kde budu pomáhat.
V pátek jsem se účastnil „pouze“ Setkání u nás ve sboru, kdy se očekával příjezd polských a německých křesťanů, kteří byli u nás ve sboru ubytováni, a poté společné meditace. Tomu všemu předcházelo mnoho příprav a úklidu, od přípravy chlebíčků až po sestavování stolů.
Sobota pro mne začala v půl osmé srazem na Jungmannově náměstí, kde jsem měl pomáhat při stavbě prodejních stánků různých středisek Diakonií nejen z Čech, ale i z Polska nebo Maďarska. Mými spoludobrovolníky bylo asi šest amerických misionářů Církve Ježíše Krista Svatých Posledních Dnů. Parta asi 21 letých kluků, kteří výborně mluvili a rozuměli česky a s kterými se občas setkávám při „hodinách angličtiny“.
Program Setkání byl více než bohatý, těžko se vybíralo. Nakoukl jsem do chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, kde zrovna končil program a krásně tam zpívaly spirituály skupiny Resonance nebo Happy Day Quintet. Poté jsem se sešel s manželkou a její sestrou a pokračovali jsme na Střelecký ostrov, kde probíhaly výtvarné dílny, hrály různé kapely a dalo se zasportovat. V 17 hodin jsme přešli na Ovocný trh na společné Hlavní shromáždění. Další moje kroky směřovaly do divadla Kalich, kde divadelní soubor „U.S.Marvin“ zahrál hru „Zubařovo pokušení“, jejímž autorem je Milan Uhde. Poté na jeviště přišel zahrát a zazpívat soubor Tensing Praha. Čekali jsme až do konce, kdy bylo naším úkolem pomoci odnést hudební aparaturu. Po náročném dni jsem přišel domů až ve 23:45.
V neděli byly na pořadu společné trojjazyčné bohoslužby s 1. Žižkovským sborem v Betlémské kapli s aktivní účastí hostů, a poté společný „gulášový“ oběd.
Myslím si, že Setkání křesťanů v Praze se povedlo a máme na co a na koho vzpomínat.
Dan Ryšavý

Vzpomínka

18.-19.června se v Praze konal sjezd křesťanů. Naše staršovstvo nabídlo pomoc podle našich možností. V pokojích pro hosty jsme ubytovali několik účastníků z Německa. Pod vedením s. Hamrové (vedoucí křesťanské služby) a s. farářové (sborové sestry) jsme připravily 2 polévky, bramborovou a zeleninovou s játrovými noky. Také jsme upekly buchty, koláče a ještě jiné různé pečivo. V neděli po bohoslužbách v I. žižkovském sboru jsme měli oběd v naší sborové místnosti - guláš, chléb, nápoje, kávu, čaj a opět různé dobré moučníky. Zúčastnilo se ho kolem 60 osob, hosté i místní.
Ochota všech sester i bratrů byla obdivuhodná. Přesto, že někteří již byli na chatách, tak přijeli a pomáhali. Bylo to opravdu pěkné společenství. Děkujeme!
Marcela Maňhalová

Děkujeme za Setkání
Také náš sbor se stal hostitelem dvěma desítkám přátel z Polska a Německa. Uvítali jsme je u nás v modlitebně již v pátek večer. Sestry z křesťanské služby spolu s dalšími ochotnými pomocníky hostům přichystaly teplou večeři. Po ní jsme se společně soustředili k večernímu ztišení, v jehož rámci jsme chtěli vyjádřit naši vděčnost nad tím, že jsme se mohli setkat a využít sdílení našich různých tradic ke společnému obohacení a oslavě Pána Boha. Krásně zazpíval a zahrál pěvecký soubor Wang z polského příhraničního města Karpacz, jehož členové tvořili nejpočetnější skupinu mezi našimi hosty.
V sobotu 18.6. jsme se rozptýlili po Praze, abychom každý přispěli svým dílem – předem domluveným – zpěvem, moderací programů, praktickou pomocí organizační a jinou, a hlavně také, abychom dle svých možností mohli být účastníky pestré nabídky programů. Od biblické práce až po hudební a divadelní představení, výstavy, prodejní stánky, zábavné a pohybové aktivity pro děti a mládež. I ti, kdo zůstali doma, mohli alespoň zprostředkovaně okusit atmosféru Setkání díky přímému přenosu Hlavního shromáždění na Ovocném trhu (ČT 2). „Noc otevřených kostelů“ - zajímavá večerní akce, plná hudby, zpěvu, modlitebních ztišení a dalších příležitostí k posílení ve víře ve více než patnácti chrámech a modlitebnách v centru Prahy pak byla výborným vyústěním tohoto výjimečně naplněného dne. (Pokud byste někdo ještě chtěl pro vzpomínku tištěné programy z této akce, je možné je získat ve sborové kanceláři. Další informace a množství fotografií lze nalézt také na www.setkani2005.org.)
Zakončením celého Setkání byly bohoslužby společně s hosty Setkání v jednotlivých hostitelských sborech. Pro tuto příležitost jsme se spojili
s 1.žižkovským sborem a slavili nedělní bohoslužby s Večeří Páně v Betlémské kapli v Prokopově ulici. Kázáním v polštině posloužil bratr farář Edwin Pech z Polské luterské církve a při bohoslužbách vystoupil znovu pěvecký soubor Wang z Karpacze. Dále rómská kapela Šálóm ze Slovenska a dokonce předem neplánovaný ženský pěvecký sbor ze Slezska. Celé bohoslužby byly připraveny a probíhaly ve 4 jazycích – česky, slovensky, polsky a německy. Díky předem připraveným natištěným překladům mohl každý rozumět maximum obsahu.
Po bohoslužbách jsme naše hosty pozvali ke společnému obědu v našem sborovém domě. Tradiční a oblíbený guláš, smíchaný až na místě z řady doma udělaných gulášů, se mimořádně vydařil a nejen našim hostům velmi chutnal. Máme za to, že atmosféra tohoto bezprostředního společenství byla hezkým zakončením celého Setkání. Alespoň naši hosté vděčně psali po návratu domů o krásném společenství, zážitcích a skutečně jedinečné Praze. Poděkování patří nejen vám všem, kdo jste se zapojili, každý svým dílem pomoci, ale především našemu Pánu, v jehož jménu jsme to vše konali a jenž nás všechny spojuje. Máme naději, že až přijde pozvání na další evropské Setkání křesťanů (snad ze Slovenska), povzbudí i nás tyto vzpomínky k rozhodnutí přihlásit se a vypravíme se zase my v hojném počtu podpořit tuto jedinečnou akci.
jas
* * *

EVANGELIZAČNÍ KURZ ČCE – ŽELIV 2005

Letos jsem se již po čtvrté zúčastnila evangelizačního kurzu v Želivě, který s dalšími členy Poradního odboru evangelizačního a misijního připravuje náš bratr farář Jaromír Strádal ml.. Kurz probíhal od 30. července do 6. srpna.
Tématem setkání byla Ohrožená víra s hlavním klíčovým veršem z evangelia podle Lukáše 22, 31– 32: „Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici. Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím.
Želiv je městečko mezi Pelhřimovem a Humpolcem, na okraji Českomoravské vysočiny. Kolem roku 1144 zde byl založen původně benediktinský klášter, 1149 byli benediktini nahrazeni premonstráty. V Želivu pobýval v mládí Jan Želivský (byl členem premonstrátského řádu), husitský kněz a mluvčí radikálního směru husitství. Klášterní areál byl roku 1420 poškozen husity, mnišský konvent postupně zanikl. Až v roce 1590 byl klášter obnoven, 1643 opatství. Klášterní komplex tvoří kostel sv. Ducha, konvent (vlastní klášter) s křížovou chodbou a rajským dvorem, klausurou pro bratry, kaplí, kapitulní síní (zde bratři projednávají s převorem všechny záležitosti, týkající se řádu), kuchyní a jídelnou a připojenou částí pro hosty, která byla dříve zámkem. V této části jsme byli ubytováni a probíhala zde většina našeho programu. V padesátých letech minulého století byli v Želivě internováni členové mužských řeholních řádů z celé republiky a také někteří kněží. Poté se z kláštera stala protialkoholní léčebna (možná si vzpomínáte na film Dobří holubi se vracejí, který byl zde natáčen). Premonstráti se sem mohli vrátit až po roce 1989. Na začátku druhé světové války 1. září 1939 byl v Želivě zatčen gestapem malíř a spisovatel Josef Čapek, který zde pobýval na letním bytě. Tuto skutečnost připomíná pamětní deska na Obecním úřadě.
Celkový počet účastníků kurzu byl cca 150 osob; z toho 80 dětí a mládeže do osmnácti let. Převážná většina byla z ČCE, asi čtvrtina z římskokatolické církve, několik baptistů a členů Církve Bratrské. Naši organizátoři také iniciativně připravili mapu naší země, kam každý mohl připíchnout špendlík do místa, odkud pochází, s uvedením adresy na pohledu či fotce. Tak jsme např. zjistili, že nejzápadnějším místem, odkud účastníci přijeli, byla Aš a nejvýchodnějším Hrubá Vrbka na jihovýchodní Moravě. Nejvíce účastníků pak přijelo z východních Čech.
Denní program začínal modlitebním setkáním v 7 hod. v kapitulní síni, která nám sloužila jako kaple. Po snídani jsme se sešli ke společné bohoslužbě v 8:30. V 9 hod jsme se rozdělili podle věkových skupin. Předškolní děti vedla sestra Jana Zedníčková ze Sloupnice, spolu s několika dalšími rodiči, program pro školní děti zorganizovali manželé Zoubkovi z Kraslic, mládeži se věnoval bratr Radim Žárský, seniorátní farář Královéhradeckého seniorátu. Mládež měla k dispozici pro své aktivity aparaturu na ozvučení se vším možným, soupravu bicích a několik elektrických kytar. Kromě sborového zpívání s vybranými sólisty a doprovodného i samostatného hraní na nástroje a hraní her mladí také výtvarně upravovali trička a celkově nacvičovali předvedení svých aktivit pro páteční večerní koncert Tensingu Želiv. (zkr. z angl. „teenage singing“ = zpívání náctiletých) Kromě zpěvu písní (zejména gospely, písně z filmu Sestra v akci), zahrála mládež několik scének a předvedla scénický tanec, s jehož přípravou jí pomohla jedna z účastnic. Vrcholem pro mne a myslím, že i pro ostatní, byla koordinačně-kineticko-verbální hříčka made in YMCA, kdy asi osm mládežníků od prvního až do posledního představovalo osm samostatných figur vyjadřujících různá povolání, které prováděly různé pohyby a pronášely svoje průpovídky v dokonalém vzájemném souladu. Publikum tento i další výkony odměnilo bouřlivým potleskem.
Dospělí měli dopoledne biblickou práci s bratrem Pavlem Smetanou nebo s bratrem farářem Stanislavem Kaczmarczykem, poté přednášku bratra faráře Mojmíra Blažka na téma Ohrožená víra, kdy se každý den střídaly možnosti ohrožení víry různými skutečnostmi života. Nakonec následovala pastorační dílna s naším bratrem farářem Jaromírem Strádalem, která většinou po několika praktických návrzích a nápadech pro pastoraci vyústila v meditaci, rozhovor ve dvojici či sdílení v malých skupinkách. Odpolední čas jsme mohli využít volně pro různé aktivity (zejména sportovní) s možností zúčastnit se debaty, která byla na různá témata např.: O Setkání křesťanů v Praze, Uzdravení?, Vyprávění a promítání diapozitivů z Islandu atp.. Po večeři byl nejprve Večerníček pro děti, který skvěle připravovala rodina Zoubkova, někdy nám také ukázali předškoláci, čemu se ten den věnovali. Večerní program pro dospělé, který následoval, byl různorodý, většinou připravený bratrem Michaelem Otřísalem a jeho spolupracovníky (došlo i na média); jeden večer jsme strávili rozhovorem se synodním seniorem bratrem Joelem Rumlem a synodní kurátorkou sestrou Mahulenou Čejkovou. Pro mne osobně byl velmi podnětný večer, kdy hovořili o své víře ohrožené nemocí sestra Hana Gottwaldová a bratr Jan Jelínek. Večer byl uzavřen večerní pobožností, při níž se střídali účastníci kurzu a poté ještě večerní modlitbou v kapli.
K těmto pravidelným každodenním aktivitám připočítejte nedělní bohoslužby – nejprve rodinné se všemi účastníky a potom společné s bratry premonstráty a místní želivskou farností v kostele sv. Ducha. Společnými rodinnými bohoslužbami s vysluhováním svaté Večeře Páně jsme také v sobotu dopoledne náš pobyt uzavírali. Na těchto bohoslužbách měli aktivní podíl všichni, už od nejmenších dětí.
Významná byla pro nás také návštěva ze společnosti – „Wycliffovi překladatelé Bible“, což je společnost, která se zabývá překladem Bible do jazyků, do nichž ještě nebyla přeložena. Často to bývají jazyky kultur, které nemají ani vytvořené písmo. Nejprve musí proběhnout výzkum jazyka, zápis do písma respektive jeho vytvoření, poté překlad, vytištění knih, učení čtení a psaní a teprve poté může začít přímá misijní práce za pomoci nového překladu. Tento proces trvá přibližně 11 - 25 let. Veškerá práce na tomto díle není možná bez podpory dalších pomocníků – techniků, zdravotníků, učitelů, programátorů a pomoci modlitební a finanční širokého okruhu přátel této společnosti. Jejich návštěva i další programy a vzájemné rozhovory nás přiměly zamyslet se nad tím, zda a jak se věnuje naše církev misii a vedly nás k přijetí osobní zodpovědnosti za misii – v České republice i jinde po světě. Proto také sbírka ze závěrečných bohoslužeb byla věnována na práci Wycliffových překladatelů.
Evangelizační kurzy ČCE se již řadu let konají v premonstrátském klášteře v Želivě. Bohužel, letos to bylo pravděpodobně naposledy, protože klášter má finanční problémy, nemá z čeho připojený chátrající zámek opravovat a tak se rýsují možnosti buď opatství a další zejména hospodářské budovy prodat, nebo pokud odněkud dostanou nějaký příspěvek, nechat opatství opravit a potom ho pronajímat tak, aby se z tohoto pronájmu daly pokrýt náklady na provoz.
Za všechny, kteří zde mohli pobývat chci poděkovat za srdečné přijetí, kterého se nám zde po mnoho let dostalo. Někteří z nás zde navázali přátelské kontakty s bratry premonstráty, s bývalým převorem i opatem. Mohli jsme se v areálu tohoto kláštera setkávat s jinými formami zbožnosti, než jaké jsou vlastní nám, a nechat tak obohacovat svůj život a přitom prožívat alespoň částečně opravdovou jednotu Božího lidu. Uzavřený prostor kláštera nás také podněcoval k touze po hlubším společenstvím s Bohem i s našimi bratry a sestrami. Jedním z největších přínosů těchto setkání vidím v tom, že na týden můžete být ve společenství bratří a sester různého věku a z různých míst a společně se dozvídat nové věci, sdílet se, společně se modlit a čerpat nové podněty, sílu, povzbuzení do všedních dnů.
Nakonec bych chtěla poděkovat všem, kteří se na přípravě letošního kurzu podíleli, i těm bratřím a sestrám, kteří je pro tyto služby uvolnili a vyslali – ať už ze sborů či seniorátů. Nejvyšší čest a sláva však buď Bohu našemu Otci, Synu i Duchu svatému!
Eva Turková

* * *

SBOROVÁ OZNÁMENÍ

Pastorační návštěvy domlouvejte, prosíme, osobně nebo telefonicky s farářem nebo sborovou sestrou na číslech : 222 720 864, 222 722 753, 603 485 601.
Je možné též využít emailovou adresu : zizkov2@evangnet.cz
Čas vyhrazený k návštěvám „v terénu“, tedy u vás, by měl být každý čtvrtek odpoledne. (Po schválení staršovstvem.)

Salár, sbírky, dary - Své dary můžete skládat buď osobně ve sborové kanceláři nebo převodem na účet sboru č.685345/0300, var.symbol xxx01 pro salár; xxx02 pro Jeronymovu Jednotu; xxx03 pro jiný dar. (xxx=vaše evidenční číslo)

ÚŘEDNÍ HODINY VE FARNÍ KANCELÁŘI
Jaromír Strádal farář po + st 15-17 hod / út + čt 9-12 hod
Marcela Strádalová sborová sestra po + út 15-18 hod / st + čt 9-12 hod
Michaela Mimrová ekonomka po 9-19 hod / út 9-12 hod
Marta Olexová správa domů út 9-12 hod / čt 17-20 hod

V následující tabulce najdete opět přehled pravidelných shromáždění : Přijďte !

CO PRO KOHO KDY KDE V KOLIK
Bohoslužby všichni každou neděli modlitebna 9:30
Nedělní škola děti 3-15 let každou neděli modlitebna/
presbyterna 9:30
Rozhovor po/o bohoslužbách všichni každou neděli modlitebna 11:00
Alternativní bohoslužby všichni sudý týden čtvrtek modlitebna 20:00
„Sdílna“ středověcí sudý týden čtvrtek modlitebna 20:45
Biblická hodina dospělí středa modlitebna/
presbyterna 17:30
Biblická hodina děti úterý modlitebna/
presbyterna 15:00
Biblická hodina mládež úterý modlitebna/
presbyterna 17.00
Čtenářský kroužek všichni pondělí presbyterna 15:00
Ranní modlitba všichni pondělí - pátek modlitebna 08:45
„Audiostop“ pamětníci + zájemci 3.čtvrtek modlitebna 10:00
„Čaj o páté“ všichni 2.pondělí modlitebna/
presbyterna 17:00
Křesťanská služba členové+hosté 3.pondělí presbyterna 17:30
Pozn.: Tučně vytištěny jsou údaje, v nichž došlo oproti loňskému roku ke změně.

Životní jubilea v příštím období
91 let 13. 09. Ludmila Všetečková 84 let 10. 10. Ing. Ladislav Dušek st.
89 let 12. 11. Otakar Berounský 83 let 09. 09. Libuše Kafková
88 let 10. 10. Miloslav Blábol 81 let 26. 10. Bohumila Vilimovská
86 let 05.11. Libuše Kalfiřtová 80 let 02. 09. Václav Krotil
86 let 01.12. Taťana Urbanová 75 let 06. 11. Miloslav Nekvasil
86 let 21. 12. Jitka Fialová 70 let 22. 09. Ing. Milan Jozíf
85 let 02. 09. Jiřina Mokošínová 60 let 03. 10. Věra Růžičková
84 let 08. 10. Jiřina Pašková 50 let 25. 09. Ing. Jan Potměšil
84 let 16. 10. Marie Paulová

Všem oslavencům přejeme hojnost Božího požehnání pro každý další den jejich života. Marcela Strádalová

NA TRADIČNÍ ZAHAJOVACÍ STŘEDU
bohoslužby s Večeří Páně na počátku nového školního roku budou tentokrát ve středu 7.září 2005 v 19:00 hod. Kázat bude br.farář Vladimír Pír z Prahy-Uhříněvse.
* * *
NA SBOROVÝ VÍKEND
23. – 25. září 2005
Jako každý rok i letos se chystáme na společný sborový víkend. Tentokrát se uskuteční v rekreačním areálu ASTRA Dlouhé-Rzy v Orlických horách. Je to zařízení uprostřed překrásné přírody Orlických hor, vybavené tenisovými kurty, fotbalovým hřištěm, dětským hřištěm, pískovištěm, ohništěm s posezením atd.
Ubytování je zajištěno v hlavní budově ve 2-5 lůžkových pokojích se společným sociálním zařízením. Cena ubytování je velice příznivá. Ubytování na jednu noc s plnou penzí stojí 195,- Kč. Děti do 3 let zdarma.
Spojení do těchto míst je možné z Prahy přímým autobusem, nebo vlakem či autobusem do Nového Města nad Metují a odtud dále autobusem směr Olešnice v Orlických horách.
Náš společný pobyt začneme večeří v pátek a zakončíme obědem v neděli. V neděli dopoledne navštívíme bohoslužby v nedalekém sborovém domě hronovského sboru naší církve v Tisu.
Zveme vás všechny srdečně k této příležitosti zase se o něco více poznat, posdílet se, nadýchat se čerstvého vzduchu a jeden druhého zase trochu obohatit.
* * *
NA SJEZD (NEJEN) EVANGELICKÉ MLÁDEŽE
Ve Žďáru nad Sázavou 30.09. – 02.10.2005. Téma „Já!-Já?-Já“ = O sebevědomí Přihlášky se slevou jsou do 09.09.2005 !!! Povzbuďte a založte mládežníky ! Vyplatí se to. Nabízíme společnou cestu !
* * *
NA DÍKŮVZDÁNÍ
Letos je oslavíme při svátečních bohoslužbách s vysluhováním sv.Večeře Páně v neděli 23.října 2005 v 9:30 hodin. + společný sborový guláš. Srdečně zveme.
* * *
Přejeme všem čtenářům Občasníku radostné dny !
Školákům dobrý start do nového školního roku !
Uzávěrka příštího čísla bude 09.10.2005.

PřílohaVelikost
042.DOC197.5 KB