Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelé a 53 hosté.

č. 40

jas, Ilja Herold, Zdeňka Petrtýlová, Ladislav Dušek st., Jitka Baumannová, Lía Heroldová

„…NECHME TO DO BĚLČE..!“

„Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána
a uvěříš-li ve svém srdci,
že ho Bůh vzkřísil z mrtvých,
budeš spasen.
Srdcem věříme k spravedlnosti
a ústy vyznáváme ke spasení.“
(Římanům 10:9-10)

„…NECHME TO DO BĚLČE..!“

Mnozí z Vás se jistě usmívají při čtení tohoto nadpisu. Neboť i k nim se dostalo toto klišé, které mezi námi tak rychle zdomácnělo. Objevilo se, myslím, při prvním podzimním jednání staršovstva. Od počátku funguje jako „destresor“ – tedy uvolňovač napětí způsobeného především tlakem krátkosti vymezeného času v napětí s rozsáhlostí otázek a úkolů, které se před námi vynořují. A tak, když se zase objeví něco, s čím si zrovna nevíme moc rady, na co nejsme tak docela připraveni, rádi přikývneme, či souhlasně zamručíme, když někdo navrhne – „Nechme to do Bělče...!“ Měl bych snad poznamenat, že to není totéž, jako když se říká (alespoň ve východních Čechách) : „Necháme to koňoj – rychlejc běhá“ (či původně : „má větší hlavu“, což prakticky znamená – nezabývejme se tím již dále, řečeno oficiálním slovníkem Jednacího a volebního řádu naší církve : „Přejděme k dennímu pořádku.“ – Nýbrž je to skutečně spíše pokorné a přitom ne pochmurné vyznání : „Teď na to nemáme, teď nejsme připraveni, ale určitě se k tomu problému chceme vracet a dát si s ním práci a vyřešit ho.“
Na sborovém víkendu loni v říjnu bylo pěkně. Leč - krátce. Zjistili jsme, že těch otázek a problémů a témat, kterých jsme si naodkládali „do Bělče“ bylo tolik (a další a další se vynořovaly při společných rozhovorech), že by nám stěží stačil celý týden intenzivního jednání (původně jsem napsal „práce“, pak jsem si však uvědomil, že vysedávání našich zastupitelů v parlamentu považuje za práci jen málokdo, tak jsem to změnil.), natož pak pouhý jeden večer. Zůstal tam tedy nad námi viset otazník : Kam odkládat to, co se nestihlo v Bělči ? Pokusem o řešení byl návrh, abychom vydali tématický Občasník. A to nejprve k tématice, kterou jsme se při rozhovoru v Bělči nejvíce zabývali, ač původně vůbec nebyla na seznamu odložených do Bělče : KONFIRMACE. Výrazná až břitká stanoviska různých pohledů si o to říkala.
Jak to už bývá, čas nám velice rychle utíkal v jiných starostech a pracích. Proto staršovstvo na poslední schůzi rozhodlo nevydávat samostatné číslo občasníku, ale spojit tématické číslo s řádným běžným číslem postním a velikonočním. To teď máte (díky Bohu a ochotným pomocníkům) v ruce. Najdete v něm úvodník br.Herolda, Zprávy o životě sboru v roce 2004 pro výroční sborové shromáždění, pozvání na něj, další zprávy ze života sboru, plán bohoslužeb a jiných akcí na další půlrok a ve druhé části pak příspěvky, které se sešly k tématu KONFIRMACE. Rádi bychom, aby vyvolaly Vaše reakce do příštího čísla.
jas

ÚVODNÍK

PAŠIJNÍCH SLOV 2592

Rád bych letos vyhlásil postní úkol: Každý týden do Velikonoc si každý doma sám znovu přečteme pašijový text podle Matouše. Jsou to kapitoly 26 - 28, celkem 2592 slov. Ale nečtěme je zbožně ani jako text posvátný, odlehčený nebesky předzvěděným happy-endem vzkříšení. Čtěme jej pomalu, obyčejně a lidsky, jako skutečný příběh člověka. Jako jedno z největších dramat literatury faktu.
Není na tom čtení nic hezkého. A nenajdeme tam nic potěšujícího. Lidský člověk zde prohrává svůj lidský život v lidském konfliktu s druhými lidmi. S lidmi, s jejich zájmy osobními a politickými, stejně jako s jejich názory a postoji filosofickými a náboženskými. A z přátel jeden zradí, ostatní utečou, i ten nejbližší zapře a ti nejzbožnější se dívají z povzdálí.
A vše se odehrává na zemi jako lidský příběh: Není tam žádné nadpřirozeno, tajemno a duchovno. Žádný zázrak nebo mystérium. Nejsou tam nebesa, není tam náboženství, nic o víře, o lásce, o naději. A jen dvakrát je tu zmínka o Bohu: Poprvé v zoufalé modlitbě Ježíšově, podruhé v okamžiku umírání a prohry. Jenže poobakrát Bůh mlčí.
Ať tak či onak, stává se to pašijové vyprávění úvodem k následnému údivu nad sporovaným prázdným hrobem. Vyvolávajícím bludičku naděje,- ale doopravdy jen bludičku, kterou nelze přesvítit žádnou falešnou jistotou,- že skutečnost je jiná. Že smrt nemá poslední slovo, ať již si to představíme nebo nepředstavíme jakkoliv. A že ježíšovská prohra třeba nebyla tím posledním. A že ani naše prohry, tam kde se pokoušíme jít evangelijní cestou, i když to jsou prohry doopravdické, nemusejí být prohrami konečnými. A že ve skutečnosti nezmírá a nezapadá do nicoty nic z toho, co bylo vykonáno s opravdovostí, upřímností a láskou.
Nepotřebujeme se k tomu utíkat do mystiky a řešit nebeská tajemství. Pašijní příběh je příběhem pozemsky lidským a lze jej i lidsky pochopit a před ním se sklonit. Protože lidské srdce i lidský rozum jsou k tomu dostatečně vybaveny. Proto i rozumy a srdce naše.
Ing.Ilja Herold

ZPRÁVA O ŽIVOTĚ SBORU V ROCE 2004
Chceme-li se ohlédnout za uplynulým rokem, nemůžeme jinak, než si jej rozdělit do dvou částí. Dělítkem je bezesporu nástup nového faráře sboru bratra Jaromíra Strádala začátkem září, který byl za faráře sboru zvolen ve volebním shromáždění v neděli 28. března.
Přes tuto zásadní změnu však můžeme konstatovat, že život sboru v uplynulém roce se příliš nelišil od předchozích. Kromě nedělních bohoslužeb se po celý rok konala i ostatní pravidelná setkání v týdnu. Na biblických hodinách pro dospělé jsme se pod vedením bratra faráře Nekvasila věnovali listům apoštola Pavla a dílu Jiřího Třanovského, s bratrem Strádalem se od září věnujeme výkladu knihy Skutků apoštolských. Biblické hodiny pro děti vedla do prázdnin sestra Eva Potměšilová a v létě s nimi strávila tradiční týdenní pobyt v Bílém Potoce v Jizerských horách. Po prázdninách se pak práce s dětmi již ujal bratr farář Strádal.
Připomenutí si jistě zaslouží i několik výjimečných sborových akcí:
 V polovině února jsme se sešli k slavnostnímu shromáždění, v němž byl bratrem konseniorem Hudcem ke službě faráře sboru instalován bratr farář Nekvasil.
 Při sborovém dni jsme se pod vedením hosta – církevního kantora bratra L. Moravetze zamýšleli nad „Krásou a poesií v evangelickém zpěvníku“ a místem zpěvu v evangelických bohoslužbách vůbec.
 Na výročním sborovém shromáždění 21. března byla znovu volena polovina staršovstva. Staršovstvo v novém složení na své ustavující schůzi zvolilo pak jednomyslně kurátorkou sboru Evu Potměšilovou a místokurátorkou Evu Budskou.
 Podnětným bylo jistě setkání s bratrem farářem Martinem ze Švýcarska, který se s námi podělil o své zkušenosti s životem evangelíků v Mexiku.
 Ve shromáždění na Zelený čtvrtek jsme velice případně zahájili slavení velikonočních svátků, když při něm sólisté Národního divadla přednesli „Sedm slov Kristových na kříži“ Heinricha Schütze.
 A pak již po prázdninách přišla „zahajovací středa“ - 1. září, kdy se bratr farář Strádal ujal své práce ve sboru. Při bohoslužbách o neděli Díkůvzdání 17.října 2004 byl ve slavnostním odpoledním shromáždění bratr farář Strádal instalován sestrou seniorkou Mamulovou za faráře sboru.
 První velkou příležitostí k hlubšímu vzájemnému poznání byl bezesporu sborový výlet do Bělče, kterého se letos účastnilo víc lidí než v minulých letech.
 Třetí neděli adventní jsme měli možnost při dopoledních bohoslužbách i odpoledním setkání poděkovat bratru faráři Nekvasilovi za jeho pohotovou službu sboru v uplynulém roce.
 Nakonec pak stojí za zaznamenání dopolední dětské bohoslužby na čtvrtou neděli adventní stejně jako odpolední setkání, při němž děti „spojených žižkovských sborů“ – tedy I.žižkovského, jarovského a našeho sboru – sehráli hru „O králi Davidovi“
 Pravidelné bohoslužby s dětmi každou druhou neděli v měsíci, biblické hodiny pro mládež, alternativní bohoslužby ve čtvrtek nejen pro „cátníky“, čtenářské pondělky – to jsou „novinky“ v životě našeho sboru, které vznikly pod vedením bratra faráře Strádala.
 Nad dalšími možnými aktivitami, nad podobou bohoslužeb i dalších sejití, nad důležitými otázkami křesťanova života diskutujeme při každém setkání. Všechny Vás, kterým záleží na sboru, jeho podobě a směru, kterým by se měl ubírat, zveme: Připojte se k těmto diskusím, k tomuto společnému hledání.
 Vděčně chci vzpomenout na pět sester, s nimiž jsme se v uplynulém roce rozloučili. Byly to Zdenka Chvojková, Květa Chamrádová, Marie Martínková, Běla Brožová a Věra Procházková.
 V neděli 21.listopadu byl vykonán jediný křest za loňský rok – pokřtěn byl druhý synek manželů Kosových – Jonáš Michael.

Něco ze statistických údajů : Náš sbor vykazuje ke konci roku 2004 celkem 251 členů. Více než polovina z nich však bydlí mimo území našeho sboru. Přesto však nadále udržují kontakt se sborem a mnozí se přes potíže s dojížděním pravidelně účastní sborového života. Věkové složení je k dnešnímu dni následující: 0-6 let = 10x, 7-12 let = 5x , 13-20 let = 20x, 21-30 let = 36x, 31-40 let = 31x, 41-50 let = 22x, 51-60 let = 36x, 61-70 let = 25x, 71-80 let = 39x, 81-100 let = 32x. Nejstarší členka sestra farářová Čapková oslavila 1.března své 99. narozeniny !!
Záznamy o členství v kartotéce však ne vždy korespondují např. s účastí na shromážděních sboru. Pravidelně se účastní řada těch, kteří nejsou členy a naopak řada členů se neúčastní vůbec ničeho. Nástup nového faráře a zároveň chystaný přechod na nový počítačový program bude v letošním roce dobrou příležitostí k revizi sborové kartotéky. Prosíme Vás o porozumění a pomoc při této práci.
Těšíme se, že se v letošním roce život našeho sboru bude rozvíjet, že se další členové aktivněji zapojí a že se nám podaří radostnou zprávou o spasení v Ježíši Kristu oslovit i lidi kolem nás, kteří ji dosud neznají.

Mgr.Eva Potměšilová

ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ SBORU V ROCE 2004

Vážené sestry, vážení bratři,
chtěli bychom Vám upřesnit údaje z tabulek, které jsou přílohou této zprávy. Tabulky jsou celkem tři. V první je schválený rozpočet na rok 2004, ve druhé jsou údaje ze závěrky za rok 2004 a třetí je Vám předložený rozpočet na rok 2005, čekající na Vaše schválení.
Graficky je zde změna oproti loňsku, v druhém sloupci jsou písmena, která by Vám měla pomoci nacházet spojitosti mezi všemi třemi tabulkami. Např. řádek A naleznete v tabulce Rozpočet 2004 a Závěrka k 31.12.2004 a tyto údaje by měly být porovnatelné výnosy – řádek označený písmenem E – jsou ve všech třech tabulkách. Další změna je sloupec třetí, kde jsou údaje za sbor jako celek. V dalších sloupcích je sbor nejprve rozdělen na dva základní sloupce – sloupec čtyři - Sbor celkem – myšleno nezisková činnost sboru, tedy to, co by se dělo, kdybychom neměli domy, a sloupec desátý – domy celkem. Jednotlivá činnost v těchto pododdílech je specifikovaná v dalších sloupcích ( 5. – 9. a 11. a 12. ).
Nyní podrobněji ke druhé tabulce, údaje z roku 2004.
V průběhu roku 2004 jsme měli tyto VÝNOSY (řádek E):

Provoz sboru – výnosy
Salár 144.879,- Kč
Sbírky pro sbor 39.744,- Kč
Sbírky ve prospěch křesťanské služby 14.764,- Kč
Celocírkevní, seniorátní a jiné sbírky pro cizí účely 39.458,- Kč
Dary pro sborové účely 23.860,- Kč
Dary pro křesťanskou službu 22.660,- Kč
Tržby z prodeje knih a pomůcek 4.428,- Kč
Celkem sborové výnosy 289.793,- Kč

Výnosy z domů v roce 2004
Čisté nájemné z bytů 838.523,- Kč
Nájemné za nebyty 410.809,- Kč
Úhrady za užívání pokoje pro hosty 87.820,- Kč
Úhrady za vodné a služby od nájemníků 262.848,- Kč
Přijaté úroky z banky 674,- Kč
Celkem výnosy z domů 1 600.674,-Kč

VÝNOSY Z DOMŮ I SBORU CELKEM 1 890.467,- Kč

Sborové NÁKLADY se v roce 2004 skládaly z : (řádek B+C)

Povinné odvody
Odvod synodní radě 27.350,- Kč
Odvod seniorátu 8.250,- Kč
Odvod do personálního fondu 60.000,- Kč
Odvody celkem 95.600,- Kč

Náklady na akce křesťanské služby a sboru
Vánoce, narozeniny členů sboru, výlet dětí, léky 26.248,- Kč
Adopce na dálku – chlapeček z Ugandy 7.000 ,- Kč
Dar středisku Diakonie a misie Broumov, stř.Prokopova 12.000,- Kč
Dar na vybavení střediska Naděje v Husitské ulici 10.000,- Kč
Dar středisku Diakonie ČCE Betlém v Kloboukách 10.000,- Kč
Dar středisku Diakonie ČCE v Krabčicích (Alzheimer) 10.000,- Kč
Ostatní dary (SOS vesn., Sb.solidarity, FOD, ČBS…) 11.915,- Kč
Vydané dary celkem 87.163,- Kč

Provozní a mzdové náklady sboru
Kancelářské potřeby, papír, drogerie, příručky, tisk 14.366,- Kč
Spotřeba plynu, elektřiny a vody (modlitebna + kancel) 25.181,- Kč
Spotřeba plynu, elektřiny a vody (fara) 10.143,- Kč
Knihy 4.428,- Kč
Pohoštění 3.270,- Kč
Poštovné 5.430,- Kč
Telefon + internet kancelář 17.593,- Kč
Telefon fara 6.944,- Kč
Jiné (Poplatky bance, úklid, služby) 14.732,- Kč
Mzdové náklady včetně odvodů 43.245,- Kč
Běžné opravy sbor 6.258,- Kč
Opravy fara 34.854,- Kč
Pojistné sbor 5.496,- Kč
Cestovné (farář + sborová sestra) 2.672,- Kč
Pokuty a penále 0,- Kč
Odpisy – kuchyňská linka fara 5.933,- Kč
Odvod cizích sbírek 39.458,- Kč
Provozní a mzdové náklady sboru celkem 240.003,- Kč

SBOROVÉ NÁKLADY CELKEM 422.766,- Kč

Náklady na domy + pokoj pro hosty (řádek B+C domy celkem)
Spotřeba materiálu 9.044,- Kč
Spotřeba plynu, elektřiny a vody 10.100,- Kč
Poštovné 200,- Kč
Mobilní telefon (správa domů) 9.022,- Kč
Poplatky bance, služby 12.147,- Kč
Opravy bytů 97.272,- Kč
Opravy domů 21.616,- Kč
Opravy vlastních zařízení 18.792,- Kč
Nákup drobného nehmotného majetku 5.200,- Kč
Mzdy včetně odvodů 304.134,- Kč
Vodné + služby 262.848,- Kč
Odpisy domů 586.932,- Kč
Pojistné 34.972,- Kč
Daně + poplatky (nemovitost + pokoj pro hosty) 14.671,- Kč
Náklady na domy + PPH celkem 1 386.950,- Kč

Investice
Rekonstrukce farního bytu (+ kuchyňská linka) 166.002,- Kč
Rekonstrukce bytu po p.Sedláčkovi v čp.10 57.983,- Kč
Investice celkem 223.985,- Kč

Majetek k 01.01.2004 k 31.12.2004
Budovy a ost.invest.majetek 20 658.581,- Kč 20 882.556,- Kč
Finanční prostředky (banka+pokladna) 510.630,- Kč 935.078,- Kč
Součet dluhů a pohledávek 105.581,- Kč 133.162,- Kč

Z dluhů bychom chtěli zmínit 30.000,- Kč, které ještě stále dlužíme Slovenskému evangelickému sboru a.v. – Tuto částku máme podle smlouvy uhradit do konce roku 2005.

Z výše uvedené vyplývá, že nevýdělečná část sborového hospodaření je za loňský rok ve ztrátě 132.973,- Kč.
Celkový hospodářským výsledkem, což je rozdíl mezi náklady a výnosy, ze rok 2004 byl zisk 80.751,- Kč. Doporučujeme tento zisk zaúčtovat na účet „nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let“.

Oproti schválenému rozpočtu na rok 2004 máme na účtě o 475.170 Kč víc (viz řádky L). Bylo to hlavně díky tomu, že jsme neutratili na opravu domů tolik, jak jsme mysleli, a díky tomu, že, jak se ukázalo, odpisy byly i po změně zákona o odpisových třídách stejně vysoké (odpisy domů byly v rozpočtu plánovány na 350.000 Kč, realita byla o 236.000 vyšší).

Rozpočet na rok 2005 jsme se snažili sestavit finančně vyrovnaný, tzn. že na konci roku 2005 bychom měli mít téměř stejně peněz jako k 1.lednu 2005. Stále ale platí, že sborová činnost bude, stejně jako loni, finančně hrazená z prostředků domů.

Další informace jsou k dispozici na sborové nástěnce, případně ve sborové kanceláři.

Za staršovstvo Druhého sboru ČCE v Praze 3 – Žižkově :

Daniel M.Bauman, presbyter
Michaela Mimrová, účetní

KŘESŤANSKÁ SLUŽBA

Křesťanská služba v našem sboru má již dlouholetou tradici. Do práce v ní se zapojilo i několik nových mladších sester i bratří. I nadále zveme každého, kdo by se chtěl přidat. Nejlépe přijít na pravidelnou schůzku KS, které nyní budeme mívat vždy ve 3.pondělí v měsíci, před schůzí staršovstva. Budeme komukoliv z Vás také vděčni za zprávy a tipy na ty, kdo potřebují jakoukoliv pomoc, které bychom byli schopni. Právě tak za Vaše náměty a nápady, jak naši práci zlepšit a dále rozvinout. Děkujeme též Vám všem, kdo přispíváte svými dary a při sbírkách na podporu této služby v našem sboru.

Spolu s oslavenci si v prvním půlroce vděčně připomínáme významná jubilea následujících sester a bratří. Jak zaznívá již při nedělních oznámeních, přejeme Vám radostné a vděčné ohlížení se za dny a roky minulými a nadějné a pokojné vyhlížení těch příštích. :

let datum jméno let datum jméno
99 01.03. Inka Čapková 70 30.03. Jan Kománek
98 06.01. Přemysl Košut 12.04. Jaromír Faltys
85 06.02. Jaroslava Ladýřová 65 04.03. Jan Pešek
84 29.01. Jarmila Novotná 60 09.03. Jana Jokešová
83 11.01. Věra Schovánková 21.03. Jitka Lancingerová
26.01. Kristian Cee 06.04. Tomáš Fiala
25.03. Věra Martincová 55 18.04. Eva Nohejlová
82 18.02. Libuše Meislová 45 10.06. Eva Potměšilová
80 06.05. Ilja Herold 40 21.03. Marcela Strádalová
23.06. Libuše Fellnerová 30 02.03. Ludmila Vášová
75 22.01. Milada Marušiaková 04.05. Marek Nohejl
18.05. Věra Titěrová 21.05. Lenka Dušková
24.05. Lia Baumanová

„Ať Hospodin ti žehná a chrání tě !.
Ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv !
Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem !
(Numeri 6:24-26)

Daniela Hamrová

SBOROVÁ OZNÁMENÍ

1. I tentokrát si dovolujeme připomenout, že podle Církevního zřízení církev očekává od svých členů každoročně pravidelný dar na úhradu svých potřeb a na náklady spojené se službou, kterou rozmanitým způsobem koná, kterému se říká salár. Jeho výše je dobrovolná. V praxi našich sborů osciluje mezi 1 – 10% příjmů. Biblický „desátek“ znamenal první = nejlepší – díl z deseti ze všeho, co člověk sám v životě přijímal a užíval. Patřil by tam tedy i třeba náš čas, tedy 2 hodiny 24 minut denně, naše síly, naše schopnosti, radosti….věnované s a z vděčnosti našemu Pánu, od něhož to vše vlastně dostáváme. To vše je doporučováno pro zdravý život, pro bohatý život. Nemůžeme-li si to dovolit, jsme chudáci….Naše poděkování patří těm, kteří na to včas pamatují a s radostí přispívají.
2. S ohledem na obecný vývoj doporučujeme platit bezhotovostně, tedy příkazem nebo složenkou. Pro tento případ opakujeme, že je vždy třeba uvádět správné číslo sborového účtu 685345/0300; jako variabilní symbol uvádějte své třímístné osobní číslo, které Vám na požádání sdělí sborová setra (adresáti Občasníku ho najdou na adresovém štítku) a za pomlčku uveďte číslo rozlišující platbu: 01 salár, 02 Jeronymova Jednota, 03 dar sboru. Konstantní symbol zvolte 308.
3. Mnohem důležitější pro život sboru i Váš osobní je však to, co i ve zmiňovaném paragrafu Církevního zřízení je nadřazeno :
 K pravému členství v církvi Kristově patří radostná víra a vděčná poslušnost jejího ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Pána ve všech oblastech života, tedy v církvi i mimo ni.
 Od svých členů žádá, aby pilně četli Písmo svaté, aby setrvávali v bratrském obecenství života kolem Slova Božího a svátostí, vychovávali spolu s církví své děti ve víře, společně oslavovali Boha, osvědčovali svou víru životem podle evangelia, v lásce sloužili svým bližním a přispívali též na hmotné potřeby církve.
4. Příští číslo Občasníku, které by mělo vyjít v květnu, bude tématicky zaměřeno na otázky EKLESIOLOGIE = Co je a jaká má být církev. Prosíme o Vaše příspěvky nejen k těmto tématům. Předávejte je, prosíme, s přiměřeným předstihem br.V.Chamrádovi staršímu.
5. Nabídka výměny bytu : Byt 2+1 první kategorie (62 m2) v našem sborovém domě za menší, nejlépe v Praze 4. Písemné nabídky posílejte na adresu sboru.
6. Pokud v následující tabulce nenaleznete vhodný termín a obsah pro Vás, jistě se nám ozvěte, abychom mohli dojednat úpravu, či doplnění nabídky setkání kolem Božího slova :
CO PRO KOHO KDY KDE V KOLIK
Bohoslužby všichni každou neděli modlitebna 9:30
Nedělní škola děti 3-15 let každou neděli modlitebna/
presbyterna 9:30
Rozhovor po/o bohoslužbách všichni každou neděli modlitebna 11:00
Alternativní bohoslužby všichni sudý týden čtvrtek modlitebna 20:00
„Sdílna“ středověcí sudý týden čtvrtek presbyterna 20:45
Biblická hodina dospělí středa presbyterna 19:00
Biblická hodina děti čtvrtek presbyterna 17:00
Biblická hodina mládež úterý presbyterna 19:00
Čtenářský kroužek všichni pondělí presbyterna 15:00
„Čaj o páté“ všichni 2.pondělí presbyterna 17:00
Křesťanská služba členové+hosté 3.pondělí presbyterna 17:30

ÚŘEDNÍ HODINY VE FARNÍ KANCELÁŘI
Jaromír Strádal farář po+st 15-18 hod / út+ čt 9-12 hod
Marcela Strádalová sborová sestra po+st 9-12 hod / út – čt 15-18 hod
Michaela Mimrová ekonomka po 9-19 hod, út 9-12 hod
Marta Olexová správa domů út 9-12 hod, čt 17-20 hod

Čtenářský kroužek – pondělí 15:00 – přečetli jsme autobiografickou knihu J.M.Lochmana : „Oč mi v životě šlo“ a chystáme se na knihu o T.G.Masarykovi. Zveme další zájemce i s tipy na další knihy ke čtení.

BOHOSLUŽBY S DĚTMI A SE SV.VEČEŘÍ PÁNĚ
V ROCE 2005

02.01. 09:30 Nový rok VP novoroční boh., káže Zikmund
09.01. 09:30 2.neděle D Strádal
23.01. 09:30 4.neděle VP Strádal
13.02. 09:30 1.postní D+VP Strádal
27.02. 09:30 4.neděle VP Strádal
13.03. 09:30 sbor.neděle D výroční sborové shrom.,Strádal
25.03. 19:00 Velký pátek VP Tillinger + Strádal
27.03. 09:30 Velikonoce VP Strádal
10.04. 09:30 sbor.neděle D Pešout + odpol. program s dětmi
24.04. 09:30 4.neděle VP Potměšilová
08.05. 09:30 2.neděle D Strádal
15.05. 09:30 Svatodušní ne. VP Strádal
12.06. 09:30 sbor.neděle D host + odpol. program s dětmi
26.06. 09:30 4.neděle VP Strádal
10.07. 09:30 2.neděle D Strádal
24.07. 09:30 4.neděle VP host
14.08. 09:30 2.neděle D Strádal
07.09. 19:00 Zahajovací středa VP Strádal
11.09. 09:30 sbor.neděle D Strádal
25.09. 09:30 4.neděle VP Strádal
09.10. 09:30 2.neděle D Strádal
23.10. 09:30 Díkůvzdání VP host
13.11. 09:30 sbor.neděle D Strádal
27.11. 09:30 1.Advent VP host
18.12. 09:30 4.Advent D Vánoční zvěstování dětí
24.12. 16:00 Štědrý den Rodinná vánoční pobožnost
25.12. 09:30 Boží hod vánoční VP Strádal

Srdečně zveme ke všem těmto setkáním. Pastorační návštěvy domlouvejte, prosíme, osobně nebo telefonicky s farářem nebo sborovou sestrou na číslech : 222 720 864, 222 722 753, 603 485 601.
Je možné též využít emailovou adresu : zizkov2@evangnet.cz

„Zaradoval jsem se, když mi řekli : Do domu Páně půjdeme…“
(Žalm 122:1)

KONFIRMACE

Když se loni v říjnu vypravila početná skupina členů našeho sboru na společný víkend v Bělči, vezla si tam s sebou očekávání dobré příležitosti k vzájemnému poznávání se. Přestože v této skupině byla převážná většina těch, kteří se již po léta a poměrně dobře znají, přece jenom se tu a tam vyskytla nějaká nová tvář. Zejména však šlo o nového kazatele sboru br.Jaromíra Strádala a jeho rodinu. Pěkné bylo, že mezi účastníky byly zastoupeny prakticky všechny generační skupiny našeho sboru.
Děti se s farářovými vypravily o několik dní dříve, aby tak využily několik dní školního volna, dospělí postupně přijížděli podle svých možností hlavně během pátku. Hlavní pozornost tedy byla upřena na sobotní odpoledne a večer, kdy byl vyhrazen čas ke společnému rozhovoru.
Jak již víte z Občasníku, za necelé první dva měsíce služby nového bratra faráře byla již celá řada věcí, otázek, problémů, nad nimiž zaznělo „Víte co, nechme to do Bělče… !“ Na listu s poznámkami moderátorky bylo sepsáno asi 15 témat, o nichž bychom tam měli hovořit. Jenže již v takovém předkole rozhovoru v malé učebně se začalo ukazovat, že budeme mít v čem si navzájem vysvětlovat své pozice, svá stanoviska, svá vyznání. Neplánovaně se tak heslo „KONFIRMACE“, které stojí také v nadpise celé této přílohy, stalo hlavním tématem a spojovacím mottem prakticky celého večerního rozhovoru. Teď již je na čase, abychom Vám předložili několik příspěvků od různých autorů, tak jak jsme je k tomuto tématu dostali:

1. Zamyšlení nad konfirmací

Konfirmace není svátost, konfirmace není mystérium. Nemá sama o sobě dokonce ani jakýkoliv biblický základ krom oné Ježíšovské výzvy „nechte dítek přijíti ke mně“ a několika apoštolových výzev k učení a vyučování s důrazem na přiměřenost odpovídající věku, poznání a situaci vyučovaných.
Konfirmace je naše lidské (církevní a sborové) zařízení, kterým plníme svůj slib, dávaný dětem, když je křtíme zástupně na víru, přesvědčení a sliby rodičů, presbyterů, faráře a shromáždění. Je to zpravidla první příležitost (velmi často žel i poslední), kdy dětem uceleně a s jistými již myšlenkovými a citovými nároky předkládáme Ježíšovské pozvání
k novému myšlení a životu v dějinných a zejména pak biblických souvislostech. A kdy je postupně, ale uvědoměle zahrnujeme do dospěláckého již hledání, nalézání a vzájemného posilování a pomáhání.
V našem sboru jsme již dávno - a tehdy avantgardně - odlehčili konfirmaci od nadměrného dogmatického vyznávání a nadnesených slibů. A časově jsme oddělili i vlastní výuku i slavnostní zkoušku a prosbu
o požehnání od okamžiku prvního přistupování ke svátosti Večeře Páně. Aniž bychom tím jakkoliv narušili slavnostnost a závažnost tohoto lidského okamžiku. To bylo, myslím, dobré.
Pro chlapce a děvčata samotné má konfirmace i svůj životní význam. Vzájemně je seznamuje a sdružuje a uvazuje někdy v celoživotní přátelství. Ukončuje čas jejich dětství a vyhlašuje cestu k dospělosti. Dává jim nová práva i nové povinnosti - jistě jen před lidmi, ale před lidmi, o jejichž přátelství a přejnosti nemohou pochybovat. A kteří chceme tato jejich nová práva i povinnosti respektovat.
My starší, staří i nejstarší, kteří jsme byli konfirmováni - a kteří jsme tehdy jistě ne vždy snadno a nadšeně nabírali do svých myslí a hnutí vše, co nám naši faráři a učitelé zprostředkovávali - vzpomínáme povětšině na svou konfirmaci rádi a vděčně. A byli bychom rádi, kdyby ji sbor, staršovstvo, farář, rodiče i samotné děti a mládež nebrali jako břemeno, ale jako radostnou a vděčnou příležitost.
Ilja Herold

2. Konfirmace - ano či ne - a kdy ?

Myslím, že by měla plynule navazovat na „Nedělní školu“, ve které se děti seznamují s Biblí, a při konfirmačním cvičení se také dozvědět něco z dějin křesťanství a dějin naší církve.
Nemělo by se zapomínat ani na slavnostní chvíle. Na svoji konfirmaci vzpomínám ráda a s vděčností.

Zdeňka Petrtýlová

3. Otázky kolem konfirmace

Není mi jasný smysl této ankety. Pokud by měla vyústit do nějakých změn současného stavu, bylo by záhodno znát podobu tohoto současného stavu, jak podle znění příslušných řádů, tak i podle vžité praxe. Sám patřím mezi ty, kteří by se s touto situací rádi blíže seznámili, případně i podumali o eventuálních návrzích na její změnu.
Ladislav Dušek st.

4. Konfirmace – „zřetelně a nahlas“

Jsem pro konfirmaci, ale také pro výraznější formulaci jejího smyslu, protože tento akt je sám o sobě spíše symbolem než činem. Vybavuje se mi v té souvislosti proslulý výrok apoštola Pavla, který sám o sobě (1Kor.13,18) říká : „Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské.“ Konfirmace je příležitostí proklamovat, že tato zásadní změna přístupu u konfirmovaného již nastala, že už ví, o čem mluví. Problém je asi spíše v tom, že o stavu své víry se může každý vyjádřit jen sám za sebe. Dosud obvyklé prokazování určitého minima církevních znalostí je samo o sobě jen stvrzením míry zájmu o věci víry.
Druhou stranou téže mince proto musí nutně být vyznání zásadního rozhodnutí o směřování další životní pouti. Viděl bych v tom jistou obdobu každé - třeba jen prázdninové - cesty : Ať máme program do detailu prostudovaný nebo spoléháme na rámcové doporučení známého, vždycky nastane okamžik, kdy musíme přistoupit k pokladně a zřetelně a nahlas (!!!) říci, kam chceme jet a zakoupit si jízdenku, i když víme, že tím ještě nikam nejedeme a že je jedno, jestli máme sbalený batoh na zádech nebo teprve začínáme uvažovat, co vzít s sebou.
Valentin Chamrád st.
5. Ne všichni jsou z farářské rodiny

Každý křesťan by měl být průběžně seznamován s Písmem a jeho výkladem. Bez mírného tlaku se mladí s Biblí neseznámí. (Ne všichni jsou z farářské rodiny.) Konfirmační cvičení také mládež spojuje. Nezanedbatelné je, že konfirmací se mládež zařazuje do sborového společenství a po prvé přijímá sv. večeři Páně.
Konfirmaci ano.
Jitka Baumanová
6. Konfirmace

Myslím, že dobře a zodpovědně vedená dvouletá příprava a účelné memorování dětem je k dobrému. Vědomosti o církvi a Bibli patří k všeobecnému vzdělání a duchovní vedení faráře umožní dětem o těchto věcech přemýšlet. Děti naváží dobrý kontakt s farářem, diskutují s ním a tak si upřesňují názor a nemusí se rozhodovat jen na základě znalostí z NŠ. Ne každé dítě má doma správné duchovní zázemí.
Lía Heroldová

7. ROZPAKY A OČEKÁVÁNÍ spojené s konfirmací

1. Ač mi to někteří podkládají, či tak rozumí tomu, co říkám, není mým záměrem zrušit konfirmaci ! Naopak, jde mi o to navrátit jí hlubší porozumění a obsah, jaký mívala kdysi.
2. Konfirmace není biblický pojem, nedočteme se o tomto řádu, či obřadu nikde v Písmu. Až teprve pro jednotlivá pochopení a výklady toho, co obnáší a co to znamená, můžeme hledat opory v biblických příbězích a jiných biblických textech.
3. Řád sborového života, který především pojednává v našem Církevním zřízení o konfirmaci, je příznačně ne-li nejstarším, tedy jedním z těch, na nichž se již po léta nic neměnilo. Dosud platná verze je z roku 1963!!! Ne proto, že by to nebylo potřeba, že by se výrazněji neměnila situace i potřeby života sborů i celé církve, nýbrž proto, že k tomu zatím nebyla vůle, či síly. Věci hospodářské a církevně-politické měly v tomto směru přednost.
4. Moje ROZPAKY nad konfirmací vyrůstají především z pastorační práce v pohraničním sboru na severovýchodě Čech a z vlastních zkušeností s mládeží i dospělými ve sborech naší církve, v nichž jsem vyrůstal. Nechci ani v tomto příspěvku nijak absolutizovat ani generalizovat. Vím, že má zkušenost a mé poznání nutně musí být toliko dílčí. Jistě se najdou sbory naší církve, kde tomu bude jinak. Nicméně domnívám se, že podstatná část mé argumentace sedí prakticky na kterýkoli sbor. Jen míra, či procento výskytu těchto situací, případů, se liší. Buďme tedy konkrétní – prošel jsem v životě dlouhodoběji těmito sbory : Bruntál, Hronov, Broumov, Šonov, Praha-Strašnice, Chomutov, Žatec, Vrchlabí.
5. Měřítko života a víry. Písmo svaté a Církevní zřízení jsou dle našich vyznání a slibů, například ordinačního, či presbyterského, měřítkem naší víry i našeho života. Církevní zřízení je systém, který není složen z jednotlivých na sobě nezávislých bodů, z nichž tedy kterýkoliv může vypadnout a nic se neděje. Naopak je tvořen ze vzájemně provázaných a nesoucích se kamenů. Proto vypadne-li, či chybí-li jeden článek, zadře se celé soukolí, či řítí se celá stavba. (Např. předpokládá se příklad rodičů, schopnost staršovstva vést a posuzovat atd. = Posunou-li se měřítka v tomto smyslu, pak se to vše posouvá jinam.
6. Nevěřící konfirmovaní. Jednou z nejtěžších situací pastýře sboru je návštěva, při níž se setkává s nevěřícím člověkem – leč konfirmovaným členem církve. Kdo zažije takovou situaci opakovaně, nemůže se neptat po smyslu konfirmace a nemůže se vyhnout vnitřnímu zápasu o smysluplnost a význam konfirmace. Navíc je třeba rozlišovat mezi vědomě, ba uvědoměle nevěřícími – tam je ještě o co se opřít, je o čem mluvit, tito lidé mají svůj vlastní vyhraněný a zpravidla i promyšlený názor, zřetelné důvody, proč se zřekli víry v Boha – a nevědomě, či podvědomě, neuvědoměle nevěřícími. To je mnohem horší případ. To jsou lidé, kterým je to vše prostě lhostejné. Daří se jim relativně dobře a tak Pána Boha, víru, modlitbu (prý) nepotřebují. Mají přece tolik jiných starostí a práce a shánění…Možná jednou, až budu v důchodu…?
7. Obsah konfirmace. Obsahovala-li konfirmace takových lidí také jejich vyznání víry a jejich odevzdání života Pánu Ježíši Kristu, pak je to na pováženou. Je však pravdou, že nejednou již sama příprava, stejně jako zkouška před staršovstvem a konfirmační slavnost se nesou v jiném duchu a jsou skutečně nezávaznou slavností „dospělosti“ – nenáročnou, při níž nejde o nic víc, než si udělat navzájem radost: Rodiče a prarodiče a kmotři a ostatní sbor mají radost, že se přece jenom přes všechny nástrahy, lákadla, průšvihy a ostudy podařilo dovést několik dalších dětí až ke konfirmaci a tak je plně začlenit do církve, dřív než se vydají do světa nebo než se ve svém pubertálním vzdoru vzepřou rodičovské autoritě. A že je to jejich ratolestem v té chvíli vcelku lhostejné, že moc nechápou, o co vlastně jde, že katechetické snahy faráře, či katechetky hodnotí pouze podle toho, jestli to nebyla jenom naprostá nuda a jestli od nich toho moc nechtěl – to jim tuto radost nemůže zkazit. „Však oni dospějí a pak pochopí“. (Anebo taky ne...) My jsme to, po pravdě řečeno, v jejich letech také moc nechápali. Ale později nám to došlo, a byli jsme rádi, že jsme konfirmací prošli. Tak jim to neberme – kdoví, třeba se jim to přece jenom jednou v životě může hodit… - A konfirmandi, ti mají radost, že už to mají za sebou a že už nemusí chodit do nedělní školy a na náboženství. A nakonec, mají přece také radost, že někomu mohli udělat radost a ani je to moc nestálo…. Možná, že je to vlastně dobře, když je konfirmace nenáročná ?? Když se to nepodaří a mladý člověk se již záhy po konfirmaci prostě ztratí ve světě, alespoň nemá příliš zatížené svědomí, jako by měl, kdybychom po něm chtěli nějaká vyznání či sliby. A konečně ve svých čtrnácti, patnácti letech stejně ještě nenese za sebe odpovědnost, ani právní, natož tedy duchovní.
8. A co dál ? – „Konfirmace – konečná, vystupovat !“ Co má následovat po konfirmaci ? – O tom, co velmi často následuje, se vyprávějí vtipy. Znáte třeba tenhle ? – Baví se tři kolegové faráři o tom, jaké mají problémy s holuby na kostelních věžích. Pokálejí všechno a to škodí zdivu a vůbec je to nepříjemné. Co s tím děláte, kolegové ? – Já jsem dal na radu odborníků a nakoupil jsem otrávené sypání, povídá ten první. – A pomohlo to ? – Ani ne. Jednak je to moc drahé a pak, když musíte všude sbírat ty mrtvé ptáky…A navíc oni se to, potvory, velmi brzy naučily rozeznávat a teď už se jedovatého ani netknou. – To já se s tím tak nemažu, povídá druhý. U nás na venkově se to řeší rázně. Koupil jsem si flintu a až se ještě naučím lépe mířit, mají to, hoši okřídlení, spočítané. Jsou však někteří ve farnosti, kteří to neradi vidí. Prý je přece psáno „Nezabiješ…“ a tak. – No a co ty, obrátí se oba dva na třetího kolegu, který se celou dobu jenom chápavě a spokojeně usmívá. – Já už mám od holubů pokoj. – Nepovídej ! Jak jsi to dokázal? – No, jednoduše. Chce to jenom trochu přemýšlet… No tak, nenapínej nás, jak jsi to udělal ? – No vždyť říkám, jednoduše – jako s lidmi : Vylezl jsem jednou za nimi na věž, hodinu jsem je tam vyučoval, pak jsem je všechny vykonfirmoval – a od té doby se tam žádný neukázal !
9. To je ošklivé, řeknete. A vůbec, vidíš to všechno moc černě. Je přece hodně těch, o kterých to tak neplatí, kteří to berou vážně, kteří o to sami stojí, kteří se po konfirmaci neztratí, ale zapadnou do mládeže a brzy jsou platnými členy sboru a staršovstva a tak. – Jistě. Vím to a raduji se z toho. – Tak o co ti jde ? Pak jenom zbytečně otravuješ. – Nikoliv. Chci pouze upozorňovat na to, že jsme pro tzv. „lidovost“ své církve, nenáročnost, nezávaznost opustili touhu být také církví Kristovou. Křtíme-li podle tradice malé děti, jak se říkává „na víru rodičů“, a nefunguje-li konfirmace jako příležitost k vyznání vlastní víry, převzetí odpovědnosti za svůj duchovní život a růst ve víře, a to na základě vlastního, uváženého a svobodného rozhodnutí, (o čemž lze v řadě případů patnáctiletých právem pochybovat) máme jinou možnost, jiný způsob, jiný prostor, kde by dospělý člověk mohl slavnostně veřejně vyznat svou víru v Boha a svou touhu být kristovým učedníkem ?
10. Co je vlastně konfirmace ? - Je to závěrečná zkouška z náboženství, nebo přijímací zkouška do mládeže, či k Večeři Páně, vhodná příležitost k novému pokusu oslovit ty, kdo sice své děti dali pokřtít, ale svému křestnímu vyznání a závazku nedostáli a své děti nevedli ani nepřiváděli do sboru ? - Nebo je to spíš obdoba křtu v dospělosti těch, kdo byli pokřtěni v nemluvněcím věku, tedy jejich svobodné vyznání víry, přiznání se ke křtu, vědomé odevzdání svého života Pánu Ježíši Kristu ? - Odpověď dáváme tím, jak s ní zacházíme.
11. „Juvenalie“ ? – Tímto slovem bývaly označovány ve starém Římě slavnosti dospělosti, při nichž byli mezi muže přijímáni mladíci splnivší předepsané náležitosti. Podobný obřad najdeme snad ve všech kulturách. Ať chceme nebo ne, konfirmace v našich krajích historicky plní i tuto úlohu. Proč ne ? – V kontextu života církve se však musíme ptát, co je specifikem konfirmace. V čem se vlastně liší od iniciačních slavností pohanských ?
12. „Připuštěn“ ? – Tak jako se stará pohanská iniciační slavnost nejednou oblékla do křesťanského roucha v konfirmaci, podobně se protestantismus vyrovnává s římskokatolickou konkurencí tzv.“prvního přijímání“. V již kriticky zmiňovaném Řádu sborového života také čteme : „Konfirmandy, kteří byli staršovstvem uznáni způsobilými k přijetí, přijímá sbor v nedělním bohoslužebném shromáždění do plného obecenství, v němž jejich víra dále poroste, bude se prohlubovat a sílit. Při tomto shromáždění mohou konfirmandi před sborem krátce opakovat základní zvěst evangelia i svůj úmysl patřit ke Kristovu sboru a podílet se na jeho životě. Staršovstvo pak prohlásí konfirmandy za přijaté do plného obecenství sboru, zejména ke společenství večeře Páně.“ – Mnozí se v tomto místě zarazí nad obrovskou zodpovědností presbyterů – posuzovat něčí víru ? Komu z nás lidí to přísluší ? – A možná i proto, vědomě či podvědomě pak usilují o to víru a vyznání víry v konfirmaci zatlačit do pozadí, ne-li docela vymazat. (O odstavec výše čteme dokonce, že „…Staršovstvo nepřijme ke konfirmaci toho, kdo dává zřejmě najevo lhostejnost nebo záporný postoj k evangeliu.“ Právě v tomto bodě je již ze samotného řádu zřejmé, že mnou popisovaná situace tlaku okolí na dospívající je realitou, s níž i tento řád již počítá. Jaký by měl důvod k účasti na konfirmačním cvičení, či samotné konfirmaci ten, komu by to bylo lhostejné ? Proč by to dělal ? Proč by tam ztrácel čas ? Sám od sebe by tam jistě nešel. Snad z touhy provokovat, dráždit, vysmívat se ? Možná. Mnohem pravděpodobnější však je tlak okolí, rodičů, prarodičů. „Měl bys, už máš léta…Co ti to udělá ? A nám uděláš radost…“
13. Rozumíte asi dobře, že jsem zastáncem té druhé varianty chápání konfirmace – jako doplnění dětského křtu dosud chybějícím vyznáním víry, převzetím odpovědnosti za svůj duchovní i tělesný život před Bohem. Proč tuhle možnost nedopřát těm, které jsme my sami jako rodiče v dobré naději (či prostě proto, že se to tak dělalo) zasvětili, odevzdali na svou zodpovědnost Bohu již jako malé děti ? Není to opravdu velmi citlivá půda na to, abychom při tom nezneužívali své rodičovské autority k tlaku na dospívající mladé lidi, kteří si zpravidla teprve začínají sami hledat své místo a svou cestu v životě ?
14. Svobodně a s plným vědomím své odpovědnosti. Nejde to vzít zpátky !!! Zrušení manželského slibu jsme si již osvojili a s rozvodem počítáme již málem jako se samozřejmostí a to i v církvi a to i mezi presbytery a faráři. Jak je to však s naším slibem věrnosti Hospodinu ? (srv. Jozue 24 !) Není to ještě závažnější krok než vstup do manželství? Nemá ještě dalekosáhlejší a nesmazatelné důsledky ?
15. „A je to !“ Vyznání víry a přiznání se ke Kristu není cílovou páskou běhu víry.!!! Je jenom výrazným zlomem v životě jednotlivce, kdy on sám bere na sebe na svou vlastní odpovědnost závazek „kopat“ v Kristově dresu… A sám již dále usilovat o vzdělávání se ve znalosti Písma i svědectví otců, prohlubovat svou víru v obecenství sboru a celé církve. Krásně je to napsáno v tom kritizovaném řádu. Ono kdyby to vše fungovalo tak, jak tento řád předpokládá, kdyby jednotlivé kameny stavby stály pevně na svém místě, nebylo by co řešit. Jenomže… Proto chci nejprve povzbuzovat nás dospělé, rodiče, presbytery, abychom s novým zaujetím a vážností poznávali a s úctou uznávali řády, které nám naši předkové zanechali. Poznáme-li však při tom, že změněná situace, posun ve vnímání, posun v nabídkách i ohroženích, jimž jsou naše děti (vnoučata) vystaveny, si vyžaduje i změnu v těchto řádech, aby nás lépe a bezpečněji vedly na hlubinu víry a k jistotě spočinutí v ráji srdce, řečeno s J.A.Komenským, pak si mějme tu odvahu a dejme si tu práci – nad Písmem, v rozhovorech, v modlitbách – a formulujme znovu, aktuálněji tato vyznání, nařízení a doporučení. – „Tak aby církev ve všem rostla v toho, kterýž jest hlava, totiž v Krista !“ (Tak končí slib konventuálů a synodálů = Neměli bychom třeba dobrovolně takto slibovat i při výročním sborovém shromáždění ? – Proč se to vlastně nedělá ?)

Nakonec se podívejme, co se o konfirmaci praví v současném Církevním zřízení :

Souvisle o konfirmaci praví Řád sborového života v Čl. 7:

Čl. 7 Pravidla konfirmace
1. Konfirmace je úkon sboru, při němž se do vědomého a plného obecenství sboru a církve Kristovy přijímají ti, kdo se k němu po předchozí přípravě hlásí.

2. Sbor slouží konfirmací dospívajícím členům, kteří byli do církve přihlášeni a pokřtěni a dosud nepřistupovali k večeři Páně.
3. Staršovstvo se svými kazateli mají v patrnosti všechny, kteří dosud nebyli konfirmováni. Dbají pečlivě o to, aby se pokud možno všechny děti sboru účastnily konfirmačního cvičení. Od rodičů se očekává, že povedou děti svým svědectvím a příkladem tak, aby mohly být dobře připraveny ke konfirmaci.konfirmaci.
4. Přípravou ke konfirmaci je konfirmační cvičení, které vede a za které odpovídá kazatel sboru. Konfirmační cvičení má vést k porozumění dílu Kristovu, jak je poznáváme ze svědectví Písem, z vyznání církve a ze života církve v minulosti i v přítomnosti. K tomuto porozumění slouží kazatelé a jejich spolupracovníci nejen vyučováním, ale i živým svědectvím a pastýřskou péčí. Konfirmandy vedeme také k účasti na bohoslužebných shromážděních.
5. Na konci konfirmačního cvičení se staršovstvo přesvědčí o tom, jak jsou konfirmandi připraveni a zda si uvědomují smysl konfirmace. Neklade při tom důraz jen na znalosti, ale více na celkový postoj konfirmandů (je vhodné, aby starší připojili slovo povzbuzení a napomenutí). Staršovstvo nepřijme ke konfirmaci toho, kdo dává zřejmě najevo lhostejnost nebo záporný postoj k evangeliu.
K závěru konfirmačního cvičení mohou být pozváni i rodiče konfirmandů.
6. Konfirmandy, kteří byli staršovstvem uznáni způsobilými k přijetí, přijímá sbor v nedělním bohoslužebném shromáždění do plného obecenství, v němž jejich víra dále poroste, bude se prohlubovat a sílit. Při tomto shromáždění mohou konfirmandi před sborem krátce opakovat základní zvěst evangelia i svůj úmysl patřit ke Kristovu sboru a podílet se na jeho životě. Staršovstvo pak prohlásí konfirmandy za přijaté do plného obecenství sboru, zejména ke společenství večeře Páně. Sbor se modlí za přijímané konfirmandy, aby Pán Bůh utvrdil jejich víru. Dobrým apoštolským obyčejem je skládání rukou.
7. Ti, kteří nebyl takto konfirmováni v mladém věku, mohou být přijati do plného obecenství sboru kdykoli později, projeví-li přání k němu patřit. Při jejich přípravě přihlížíme k jejich dosavadním znalostem a duchovní vyspělosti. Po ukončení jejich přípravy se staršovstvo rozhovorem přesvědčí, jak přijímaní porozuměli evangeliu Kristovu. Členové přijatí staršovstvem jsou ohlášením a modlitbami uvedeni do společenství účastníků večeře Páně.
Čl. 8 Platnost řádu
Tento řád usnesl 15. synod Českobratrské církve evangelické dne 27.2.1963.

Oddíl C. Výchova a vzdělávání jednotlivých skupin

Čl. 6. Výchova a vzdělávání dětí
1. Místem křesťanské výchovy a vzdělávání dětí je především věřící rodina. Křtem nebo prezentací berou rodiče na sebe závazek této výchovy a vzdělávání. Svým příkladem ukazují dětem cestu víry a vedou je do obecenství sboru.
2. Výchova a vzdělávání dětí ve farním sboru probíhá při pravidelných bohoslužebných shromážděních, dětských bohoslužbách (v nedělní škole), biblických hodinách pro děti, výuce náboženství ve sboru či na školách, táborech, rodinných setkáních apod. Tato činnost se děje v misijní otevřenosti.
3. Staršovstvo pověřuje k této práci členy sboru a dbá na jejich systematickou přípravu. Souběžně s péčí o děti se věnuje i jejich rodinám.
4. Důležitým prvkem této činnosti jsou i obdobná setkání seniorátní a celocírkevní.
5. Ke křesťanské výchově a vzdělávání dětí patří také příprava ke konfirmaci, která probíhá v souladu s vyznáním a řády církve; jejím místem je především farní sbor.
6. Konfirmace je především společným vyznáním víry konfirmovaných i utvrzením víry ostatních členů sboru, nejen pouhou slavností.
jas

PÍSNIČKA
V minulém čísle jste se mohli naučit jednu adventní, dnes to bude

Modlitba

ve zpěvníku (nejen) pro mládež SVÍTÁ má číslo 228. Tam najdete i melodii .
- noty zatím, bohužel, psát a tisknout neumíme.
Ó, Pane můj, nenech mne být, dej sílu žít a nezradit.
Každý den ráno, večer, stále rač při mně bdít a nesoudit.
Když teskný žal mně úsměv vzal, dej bych tě znal a nereptal,
tvůj, Pane Ježíši, příklad, dej, bych sledoval.
Ve všední den dej v klidu vstát a s radostí jít pracovat.
V práci tvou pomoc, lásku všem lidem zjevovat - a vytrvat.
Když končí den, v tmu pohřížen, dej, Pane, jen být spokojen.
Tvé dobroty síle věřit, že dáš dobrý den.

………………………………………………………………………………
PŘEDSTAVUJEME
(nového faráře našeho sboru Mgr.Jaromíra Strádala) (třetí díl)

Ad 5/ : Jak se s přesunem do velkoměsta vyrovnává vaše rodina – manželka, děti ?
Vlastně jsem na to již odpověděl minule. Každopádně to mají těžší naše děti. A to předně proto, že je to jejich první stěhování. Dosud znaly jenom Vrchlabí, to byl jejich domov. O ten jsme je nyní svým rozhodnutím změnit působiště připravili. Vzpomínám si sám na to, jak to bylo poprvé těžké. A to jsem byl v relativně výhodnějším věku, ve druhé třídě základní školy. Navazování kontaktů a vztahů mimo rodinu jsem měl teprve více méně před sebou. Proto vyhlížíme každý kontakt a každé přátelství s vrstevníky našich dětí jako pomoc. Věříme, že i oni pak mohou být přínosem a pomocí svému okolí. Pokud jde o vnější podmínky a o specifika velkoměsta – přirozeně se nám po horách stýská. Klíč k řešení však vidím ve schopnosti umět využít toho, co člověk má právě k dispozici a ne se jenom ohlížet a trápit tím, co právě nemůže. Jak jsem onehdy našel v tajence křížovky : „To nejlepší je vždy to, co právě nemáme.“ Pokoj a radost však dává pravý opak : Vděčnost za to, co máme.
jas

P O Z V Á N Í

VÝROČNÍ SBOROVÉ SHROMÁŽDĚNÍ
Farního sboru ČCE Žižkov II
se bude konat

v neděli 13. března 2005

během bohoslužeb, které začínají v 9:30 hod.
v modlitebně našeho sboru, Čajkovského 10, Praha 3 - Žižkov

----------------------------------------------------------------------------------------------------

PROGRAM JEDNÁNÍ VSS:

1. Ustavení, prezence, volby zapisovatelů, skrutátorů, verifikátorů
2. Schválení programu
3. Zprávy o životě sboru za uplynulý rok + rozprava k nim + schválení
4. Volba revizorů sborového hospodaření
5. Volné návrhy a připomínky z pléna
6. Zakončení

----------------------------------------------------------------------------------------------------

SEZNAM ČLENŮ S HLASOVNÝM PRÁVEM
je vyvěšen v předsíni modlitebny.
Jakékoliv připomínky, doplňky, námitky, návrhy sděl staršovstvu.

Upozorňujeme, že podle Čl.6.2 Jednacího a volebního řádu naší církve je řádně svolané sborové shromáždění usnášeníschopné za jakéhokoliv počtu přítomných členů !!!

Na setkání s Vámi se těší staršovstvo !

PřílohaVelikost
040.doc278 KB