Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelé a 75 hosté.

č. 26

Daniel Kopecký, Valentin Chamrád st., Květa Dušková, Ilja Herold

VELIKONOČNÍ ZAMYŠLENÍ

Na zdi naší modlitebny je umístěn velký kříž. Svou polohou a velikostí se stává dominantou celé místnosti. Není přehnaně výrazný, přesto je dost zřetelný. Takže jej nikdo nemůže přehlédnout. Neupozorňuje na sebe nevhodným způsobem, ale zároveň nesplývá s okolím. Jeho svébytnost ucítí každý, kdo se k němu přiblíží. Právě taková by měla být i křesťanská víra.
Oči všech účastníků jsou nasměrovány právě k němu. Jeho úkolem je přivést k sobě nejen pohledy, ale i myšlenky těch, kteří se na něj dívají. Pozornost nechce uchvátit pro sebe, nýbrž chce se stát průhledem k dalším obzorům. Vnímání těch, kteří na něj hledí tedy nemá končit u něho samotného, ale má jím procházet. Má pokračovat dál ke Kristu a k Bohu samotnému.
Kristus na kříži není. Jakoby kříž chtěl říci, že Kristus již není přitlučen zlými a hloupými lidmi ke kládám a znehybněn. Je opět svobodný a to víc než kdy dříve. Není již podřízen lidským vládám, ale jen vládě svého nebeského Otce. Není přibit kovem ke dřevu ani není vázán zákony k pozemské společnosti. Je zcela volný. Pohybuje se mezi světem lidí a nebeskou říší.
Kříž bez Krista se stává zobrazením starověkého popravčího nástroje. Pro vnímavé křesťany však může být i znázorněním povelikonoční skutečnosti. Kristus již není odkázán na lidskou „dřevěnost“, ale působí ve svobodné volnosti, jejímž jediným omezením a zároveň naplněním, je láska k Bohu a lidem.
Křesťanský symbol kříže je úzce spojen právě s velikonocemi. Jsou proto vhodným obdobím pro zamyšlení nad jeho významem. Pro lidstvo obecně i pro nás samotné. Jeden z mnoha křížů je i v naší modlitebně. Není tam „jen tak“. Je tam, aby promlouval. A on mluví. Naslouchejme tedy jeho zvláštnímu poselství.
Daniel Kopecký

VÝROČNÍ SBOROVÉ SHROMÁŽDĚNÍ

se podle církevních řádů musí sejít do konce března, a je schopno usnášení za přítomnosti jakéhokoliv počtu členů s hlasovacím právem. V našem sboru bude letos připojeno k bohoslužbám na Květnou neděli 24. března 2002. Tak jako každoročně se při něm chceme společně s bratrem farářem zamyslet nad sborovým životem v uplynulém roce, a pak podle Řádu hospodaření církve staršovstvo předloží ke schválení zprávu o hospodaření a účetní závěrku za minulý rok, k nimž se jako obvykle vyjádří i naši revizoři, a návrh rozpočtu na letošní rok. Tyto dokumenty budou k nahlédnutí ve sborové kanceláři 14 dnů před tímto shromážděním, a spolu s nimi bude jako vždy vyložen i seznam členů sboru s hlasovacím právem; případné námitky je třeba předložit staršovstvu písemně nejméně týden před shromážděním.

Valentin Chamrád st.

  

UPOZORNĚNÍ:

Bohoslužby o velikonocích
28. 3. Zelený čtvrtek 19:00
29. 3. Velký pátek 19:00 s vysluhováním večeře Páně
31. 3. Hod Boží velikonoční 9:30 s vysluhováním večeře Páně

Ve středu 27. března biblická hodina odpadá.

V rámci velikonočních bohoslužeb vykonáme jako každý rok sbírku na Hlavní dar lásky Jeronýmovy jednoty. Její výtěžek obdrží sbor, který nejnaléhavěji potřebuje prostředky na stavbu nebo opravu své bohoslužebné budovy. Současně bude zahájena sbírka darů pro Jeronýmovu jednotu, která potrvá až do konce května. Jedna třetina jejího výnosu se pak rozdělí v rámci seniorátu a dvě třetiny v rámci celé církve. Podrobnosti se dozvíte z informačního letáčku Jeronýmovy jednoty.
VYSLUHOVÁNÍ SV. VEČEŘE PÁNĚ V LETOŠNÍM ROCE

Jak již bylo oznámeno, rozhodlo se staršovstvo stanovit předem rozvrh vysluhování sv. večeře Páně na celý rok. Při jeho sestavování se pak přiklonilo k vynechání VP čtvrtou neděli v měsíci - mimo letní prázdniny - také tam, kde na nejbližší neděli připadá svátek, při němž se VP vysluhuje. Konkrétní data vysluhování tedy jsou 1.1., 27.1., 17.2. (1.postní neděle), 29. a 31.3. (velikonoce), 19.5. (svatodušní svátky), 23.6., 4.9. (zahajovací středa), 22.9., 6.10. (neděle díkůvzdání), 27.10., 1.12. (1. adventní neděle) a 25.12. (Hod Boží vánoční).

  
ŽIVOTNÍ JUBILEA
si v našem sboru připomínáme od nepaměti. Sledují je sestry a bratři spolupracující v odboru křesťanské služby, připravují se gratulační dopisy a drobné dárky předávané při návštěvách a pod. V několika posledních letech se na nástěnce objevují kompletní seznamy členů uspořádané podle data narození, a kolem nich vznikla diskuse, zda uvádět i rok narození, protože ne každému musí být zveřejnění jeho stáří příjemné. Pak byly ze seznamů odstřiženy letopočty narození, ale to opět vyvolalo nespokojenost, že se nepozná významnost toho kterého jubilea. Naposledy se nad tímto problémem zamýšlelo staršovstvo, a shodlo se na názoru, že od určité věkové hranice je uvedení věku nejen informací, ale především důvodem společné radosti a vděčnosti našemu Pánu za toto zvláštní obdarování. Proto budete od tohoto čísla nacházet v Občasníku i seznamy vybraných narozenin v obdobné úpravě jako o farářích v Českém bratru. Podle přijatého návrhu si tedy budeme touto formou připomínat dosažení 70, 75 a 80 let a pak už každý další rok, a to vždy předem na období do pravděpodobného vydání příštího Občasníku. V tomto čísle začínáme výjimečně již od 1.ledna tohoto roku. A protože chybovat je lidské, prosíme vás, abyste si zkontrolovali své osobní údaje v celoročním seznamu na nástěnce, podle kterého budeme tyto narozeninové seznamy vytvářet. - O dalších novinkách zase někdy příště.
Valentin Chamrád st.

ŽIVOTNÍ JUBILEA

v období od začátku roku do svatodušních svátků s pomocí Boží a vděčností za Jím darovaná léta oslavují :

96 let: 1.3. Inka Čapková
92 let: 14.2. Zdeňka Kesnerová
90 let: 13.2. Josef Seidl
87 let: 31.3. Blažena Vraná

82 let: 6.2. Jaroslava Ladýřová

81 let: 13.1. Marie Martínková
29.1. Jarmila Novotná

80 let: 11.1. Věra Schovánková
26.1. Kristian Cee
25.3. Věra Martincová
27.4. Vlasta Krausová
2.5. prof.Dr. Luděk Brož
75 let: 17.4. Ing.Arch. Miloš Ditrich

70 let: 1.2. Zdenka Suchá
5.2. Marko Vágner

Všem jubilantům srdečně gratulujeme, přejeme pevné zdraví, mnoho radosti, opravdový pokoj v duši, a vyprošujeme jim Boží požehnání do dalších let.
Valentin Chamrád st.

MILÍ BRATŘI A SESTRY !

Ve sboru jsou různé služby a službičky. Některé uznávané, jiné spíše opomíjené. Jedna z nich je naše vývěsní skříňka. Informuje se v ní, upozorňuje a vždy bývá vyzdobena nějakým příslušným motivem. Ale většinou spěcháme a vnímáme ji spíš jako skříň v našem pokoji. Věci, které jsou příliš dlouho na svých místech, přestáváme někdy plně vnímat. A někdy, žel, i lidi . . . Skříňka nebývá mnohomluvná a přece vkusná a oslovující. Že jste si nevšimli ? Tak to příště napravte, jistě se bude líbit i Vám.
Po kázání si rádi popovídáme při hrnečku čaje či kávy. Neostýchejte se jej přijmout, je pro nás. A bývá nám podáván s tak milým úsměvem, že už nemusíme ani sladit. Při čajích „o páté“, které jsou jednou měsíčně, bývá vždy něco dobrého, doma pečeného. Občerstvení i úklid vypadá jako samozřejmost; ale není, má motiv.
Jistě je služeb mnohem více, jmenovala jsem ty, se kterými se já setkávám. Jsou i služby sester a bratří ve staršovstvu, a že to je někdy služba nelehká, vědí nejlépe oni sami. Ale někdy nám velice poslouží třeba jen úsměv a upřímný stisk ruky. A tak bych chtěla za nás, kterým již síly pomalu docházejí, poděkovat všem, kteří nám tak dobře „slouží“.

Květa Dušková
  

O CÍRKEVNÍM TISKU

V roce 1967 vydala církevní tajemnice (tj. státní úřednice pověřená dozorem nad církvemi ve svěřeném regionu, pozn. red.) paní Erika Kadlecová svou vynikající studii nazvanou trošku nevábně Sociologický výzkum religiozity Severomoravského kraje. Uvádí v ní i získaný poznatek o tom, jak lidé odcházejí z církve. Jako první krok uvedla odhlášení církevního tisku.

Nepřipomínám to zde proto, abych komukoliv sahal do svědomí. Protože jednou si svůj tisk odhlásíme každý. Chci jen připomenout, jak důležitou úlohu hraje tisk i dnes v každém společenském životě. Každé občanské hnutí a každá občanská iniciativa se nakonec snaží vydávat svůj časopejsek, a nevydává-li, sotva přežije tři roky.

Přimlouvám se tím zde za odběr našeho církevního tisku. Není nic moc: Vytkl jsem v nedávné anketě Kostnickým jiskrám (ale platí to i o Českém bratru), že jsou farářským časopisem blahosklonně šířícím názory Hradu a Synodní rady. Přesto přese všechno jsou však naším církevním tiskem, který je nutno udržet, zlepšovat a číst. Přimlouvám se proto: Přihlaste se, vytrvejte, hubujte a čtěte. Možná také, že by sbor mohl na vydávání (odběr?) slušně přispět. Jsme nakonec jeden z nejbohatších sborů v naší církvi, ne-li vůbec nejbohatší. A svou církev snad pohromadě udržet chceme?

Stejně se přimlouvám i za náš sborový Občasník. Mám visi,- ale staršovstvo na to nechce slyšet,- že by se měl změnit na Pravidelník, bez prázdných stránek a širokánských okrajů, který by ale zato sloužil, o něco usiloval a někam směřoval. Nejde to? Neumíme to? Nebo se nám jenom nechce?
Ilja Herold

Pozn. red. : 1) Vysvětlivku v úvodu jsme zařadili pro ty, kdo tu dobu - na štěstí - sami nezažili. S doplněním probíhající chrámové sbírky na církevní tisk ze sborových prostředků počítáme, nebude to po prvé.
2)Staršovstvo se zabývalo návrhem br. Herolda ohledně Občasníku. Ne jednou a nejen povrchně. Nakonec se přiklonilo k zachování dosavadního stylu s tím, že opakovaně vyzvalo a vyzývá členy sboru, aby do Občasníku také přispívali.

PřílohaVelikost
026.DOC116.5 KB